Sourozenci - kapitola první

16. dubna 2007 v 20:18 | Severusis |  Sourozenci
Seznámení

"Ahoj děti, jak se máte? Dnes se přestěhujete k nám, zatímco maminka bude pryč. Máte už sbaleno?" Řekl Remus Lupin čtyřčatům, když mu Lucretie Foxová s nimi po boku otevřela dveře.
Děcka jen přikývla.
"Je tu i Severus?" zeptala se Lucretie.
"Ne, čeká u nás." Odpověděl načež ona přikývla
"Tak, nezapomeňte, buďte hodní, já se vrátím, hned jak to bude možné." Řekla Lucretie ratolestem a dala jim pusu.
Nato se Remus rozloučil s Lucretií a odešel s děvčaty a chlapcem.
Když všech pět dorazilo do domu Lupinových čekala na ně jeho žena s dětmi.
Ti je přivítali a dovedli je do jejich pokoje. Kde se všichni čtyři převlékli a přišli za ostatními do společenské místnosti. Tam stál on. Černě oděný, muž vysoké štíhlé postavy, bledý ve tváři a s ledovým výrazem. To sourozence přimělo, aby si vzpomněli na to co jim vždy říkala matka.
"Když budete zlobit, přijde si pro Vás černě oděný muž, bledý ve tváři a jeho výraz bude ledový. Jako tento bubák. Pamatujte na má slova."
Nato se jedna dívka ze sourozenců vzpamatovala a vykoktala ze sebe "Ehm, dobrý den, jsme Foxovi. A vy jste?"
"Profesor Snape." Vyštěkl muž.
To dětem stačilo, aby se roztřásli ještě víc. To Snapeovi sice vyhovovalo, ale vzájemně jej to znepokojovalo, proč by se jej měli bát, když ho neznají.
V tu chvíli přišel Remus s chotí. "Ach, už jste se seznámili?" zeptala se Nympfadora Lupinová
Děti se stále třásly.
"Cos jim udělal?" zeptala se Snapea
Ten na ní uvrhl nechápavě jedovatý pohled.
"Nic jim neudělal, jen jsem jim zapomněl vysvětlit, že Severus není bubák, kterým je Lucretie strašívala, aby je usměrnila. Jsou to prý raubíři." Vysvětlil s úšklebkem Remus.
"No tak děti, to je dobré. To není bubák." Řekl konejšivě dětem
"Ta…takže jsme nezlobili?" zeptal se chlapec.
"Ne Johne, nezlobili jste."řekl konejšivě Lupin
Snape si je nepřestával prohlížet a neustále nad něčím přemýšlel.
"Severusi, to jsou Serena, John, Eileen a Rowena. Čtyřčata od Lucretie." Představil je Remus
Nato muž jen přikývl a prohlížel si sourozence. Bylo mu divné, proč dvě dívky mají hnědě vlasy a zbylí sourozenci je mají černé. Další odlišnost našel v jejich očích a typu pleti, které hnědovlasí měli oči šedozelené a hebkou pleť, a ti s havraními vlasy je měli modrofialové oči a pleť byla nezdravě bledá a mastná. Co se mu však nelíbilo, bylo to, že sourozenci si jej také prohlížejí.
"Pojďte, bude oběd, jděte si umýt ruce a ke stolu. Šup." Pobídla děti Lupinová
Jakmile čtyřčata zmizela s Lupinovými dětmi v koupelně, Remus se zeptal přítomných:
"Viděli, jste ten rozdíl mezi nimi? Jedna dvojice je… "
"Černovlasá a Hnědovlasá." Zavrčel Snape
"Severusi, ty jsi si nevšiml, jaký je rozdíl jejich postavách? Jedni jsou baculatější a druzí jsou vyhublí?" zeptala se překvapeně Nymfadora.
"Má pravdu, ti černovlasí byli jen kost a kůže." Pomyslel si oslovený
U oběda se sešla celá Lupinovic rodina. Remus s chotí, jejich dvojčata - dcera se synem a sourozenci.
Byl tam také profesor, který hned na úvod vystrašil onu čtveřici.
Po obědě se všichni rozprchli, po své oblíbené činnosti.
Všichni kupodivu šli do knihovny. Každý si vzal knihu , která tu dotyčnou osobu zajímala.
Než všichni si začali číst, tak je Remus upozornil, aby dávali pozor, protože mu utekl bubák. Všichni přitakali a dali se do čtení.
Snape si prohlížel sourozence a oni zase jeho.
Serena nejstarší ze čtyřčat se mu dívala do očí a asi po deseti minutách sklopila zrak.
Snape se ošil a začal číst knihu, kterou měl v ruce. Totéž udělala i ona.
"Sereno Nezapomněla jsi panu … jak se jmenuje, profesorovi dát ten dopis od mamky? " šeptla na ni sestra.
"Díky Eileen, nějak mi to vypadlo. " řekla Serena, vstala od stolku, kde si s ostatními dětmi četla a rozešla se k začtenému profesorovi Snapeovi.

Když k němu došla , on si četl. On cítil, že u něj stojí, ale ignoroval ji.
"Pane profesore?" řekla nesměle.
Nic, mlčel a dělal, že o ní neví.
Odkašlala si. "Pane profesore?" řekla hlasitěji.
Nic, opět mlček a koukal do knihy.
Ještě nějakou chvíli se snažila na sebe upozornit, ale bylo to zbytečné.
"On je snad Kozoroh." pomyslela si.
Na to Snape zvedl hlavu a podíval se na ní jakoby jí chtěl probodnout.
"Co chcete?" zavrčel
"Mamka Vám posílá dopis." Řekla vyplašeně a podala mu jej.
"Hm." Přitakal a vyškubl jí jej z ruky.
Dívka se otočila na podpatku a šla k sourozencům s Naturisem a Romulou Lupinovými.
Snape si přečetl dopis, který ho přiměl k tomu, aby vstal a odvlál. Remus si všiml, že nějak podezřele rychle vstal a odešel od své oblíbené knihy, nedalo mu to a šel za Serenou, se zeptat co mu to dala.
"Jen dopis od mamky. Měla jsem mu ho dát hned jak jej uvidím, ale to jeho uvítání mě vyděsilo a zapomněla jsem." Řekla nechápavě kajícný tónem.
Remus nato odešel za Snapeem.

"Severusi, stalo se něco?" zeptal se Remus.
"Nestarej se!" štěkl.
Remus chtěl něco říct, když uslyšel z knihovny křik a následně zvolání "Riddikulus!!!", které doprovázel dětský smích. Mužům to nedalo a vrátili se do knihovny.
Když vstoupili dovnitř, uviděli co nečekal ani jeden z nich.
Byl tam bubák v podobě profesora Snapea, který měl na čele přilepený kornoutek se zmrzlinou, což bubáka zarazilo a koukal jako, kdyby mu uletěly včely. Byl to takový pohled, že rozesmál i Remuse. Nato se děcka podívala na chechtajícího a na mračícího se muže. Foxovi ztěžka polkli, pozorujíc Snapea a Lupinovi se bavili dál.
"Tak to by stačilo. Vidím, že jste našli bubáka. Na koho to vybafl?" zeptal se Remus a zahnal bubáka zpět do připravené truhly.
Serena neochotně zvedla ruku a podívala se na mračícího se muže. Ten ji propaloval pohledem.
"Šikovná." řekl Remus pobaveně.
"Myslíš?" řekla zkroušeně dívka a podívala se na Snapea provinile.
Ten mlčel a stále na ni uvrhával jedovatý pohled.
"Tak vy všichni si jděte připravit věci na zítra. Na cestu do…" nedořekl, protože ho Rowena přerušila slovy "Do Bradavic."
Remus přikývl.
Snape řekl svým výrazem "Nemyslete, že Vám to jen tak projde" a odešel.
"Tak to je konec." Řekla Serena a promnula si rukama obličej.
"To nebude tak zlé." Řekl stále usmívající se Remus.
"Nebude tak zlé? " vytřeštila na něj oči "Tak to jsi tedy zaperlil, Remusi. My s největší pravděpodobností půjdeme do Zmijozelu, kde je pan profesor po dlouhou dobu ředitelem koleje. Bude nás učit dva předměty a bude si vychutnávat každou minichybičku, kterou udělám či uděláme. Že jsem byla takový troll a nezměnila bubáka v žábu, to by nepoznal." Řekla sotva slyšitelně.
Remus se opět rozesmál. To už Serena nevydržela a chtěla odejít. Remus jí chytil jemně za rameno, aby neodcházela, ale ona sykla bolestí.
"Co se děje?" zeptal se a než se nadál John se Serenou utekli pryč z knihovny. Sestry tam zůstaly.
Když oba doběhli do jejich pokoje, Serena se posadila na svou postel a zhluboka dýchala.
"Neměli bychom jim to říct?" zeptal se John.
"Johny, to by byla největší chyba. Jednak by na nás koukali jako na chudáky a na to nemáme ani jeden žaludek." Nadechla se a chtěla pokračovat, když se od okna ozval hlas s chladným tónem.
"Copak by jste měli říct, slečno Foxová?" řekl ledový hlas
Otočili k oknu. Byl to on, zamračený Snape.
"To…to…to je soukromá věc. Pane profesore." Řekla Serena.
"Ale, stejně bych to chtěl vědět."zasyčel.
Serena zakroutila hlavou a zašeptala "To je soukromá věc."
"Tak o co, zatraceně jde." Zařval
"Kruciáty!" zašeptala
"Které nám dělal…" pokračoval John
"Náš otčím." Doplnila ho sestra
"Nesmysl." Zavrčel Snape "To byste nevydrželi."
"Jistě." Řekla jízlivě Serena, otočila se k němu zády a vyhrnula tričko.
Na první pohled bezcitný profesor, který má na vše odpověď, náhle ztratil řeč.
Její záda byla plná kouzlem zacelených jizev, které byly stoprocentně z Kruciátů.
"I bratr to má na zádech, ale doufám, že vám stačil pohled na mě. Eileen s Rowenou do toho netahejte, byli také kruciátovaní a proto byl ten chlap uvězněn v Azkabanu." řekla Serena, když si znovu oblékla triko
"Připravte si věci, zítra odjíždíme." Zavrčel, i když to sourozencům připadalo jako kňučení, ale bylo to podle nich roztomilé. Připravovat věci si nemuseli, protože je měli ještě zabalené.
Rowena s Eileen přišli do pokoje a nepromluvili ani slovo, jen se dívali do země.

Zanedlouho si všimli, že bude večeře, tak šli do jídelny, kde už seděl profesor Snape a popíjel čaj.
"Dobrý večer." Pozdravily děti a posadily se ke stolu, načež muž je ignoroval
Celou tu dobu než přišli ostatní jedlíci všech pět přítomných mlčelo.
"Ach už jste tady? Fajn. Sereno, Johne, posaďte se vedle profesora Snapea, protože tam kde sedíte sedává Romula s Naturisem." Řekla Nympfadora Lupinová a bavila se reakcí profesora, který pobledl ještě víc, ale o nic lépe nevypadala dívka s chlapcem. Sestry se uchechtly a na zakašlání Remuse, který věšel do místnosti utichly.

Večeře byla poklidná, nikdo nepromluvil. Po večeři všechny dívky pomohly Nymfadoře umýt a uklidit nádobí.
"Děkuji, vám šikulky." Řekla nakonec dívkám a sestry nato odešly s bratrem do jejich pokoje a řekli "Dobrou noc."
Lupinovic dvojčata mezitím odešla do knihovny.

"To už šli spát, Severusi?" zeptal se překvapeně Remus
"Asi jo, když řekli "Dobrou noc" nebo si myslíš něco jiného?" odpověděl škodolibě
"Hm." Přikývl Lupin
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama