Sourozenci - kapitola desátá

16. dubna 2007 v 20:56 | Severusis |  Sourozenci
Vánoce jsou veselé svátky, ale jak pro koho

Ředitel odešel se zástupkyní do místnosti, kde byli všichni studenti i zbytek profesorů.
"Dnes ukončete tuto hodinu a jděte na večeři." Zvolal ředitel a odešel s profesory z místnosti.
Všichni se rozprchli k Velkému sálu, včetně Johna a Sereny, kteří spolu nesli půjčený gramofon od profesorky Weasleyové.
U Velkého sálu profesor Weasley jej od nich převzal a odešel.
Oba vešli do sálu a posadili se ke svému stolu. U čestného stolu byli všichni profesoři kromě profesorů Weasleyho a Snapea.
Profesor Weasley brzy přišel, ale Snape ne.
Serena měla divný pocit, ale ten se vytratil jakmile vešel do sálu. Měl však netradičně veselý výraz a sourozencům brzy došlo proč. Do sálu jej následoval Petrifitus Python. Všichni náhle zkoprněli kromě Malfoye, který se díky svému šoku začal dusit. Crabbe jej začal razantně bušit do zad, až přestal klučina kuckat.
Po večeři se všichni rozešli do svých kolejí. Jen dvojčata na Pythonovu žádost zůstala v sále.
"Slyšel jsem, že děláte samé vylomeniny. Budou Vánoce, měli byste se radovat, ne zlobit. Jsou to veselé svátky. " řekl povzbudivě Petrifitus
"Svátky. Nemají být také slaveny s blízkými? Nebo kamarády? Pokud si nás profesor trestal kvůli těm Mdlobám, brali jsme to. Ale to že nás musí pucovat i ostatní profesoři, když jsme jim nic neudělali a radši držíme zobák. To že nás studenti buzerují a dělají nám naschvály tak to bereme, ale ať si neberou do tlamy naší matku." řekl John
"A proč si na Vás stěžují někteří profesoři a někteří ne?" zeptal se pohotově Snape
"Někteří si to zaslouží, někteří ne." Řekla stroze Serena
"Vy se netěšíte na Vánoce? Jsou to Veselé svátky." divil se Python
"Co je na nich veselé, Petrifite? Nesnášíme Vánoce, od té doby co nás maminka odložila na Vánoce k Foxům, tím nám zošklivila Vánoce. Foxovi nás nenáviděli jak mohli. Teď se nás zřekli a my dva na hlavní prázdniny budeme někomu balvanem na krku, krásné vyhlídky. To co naší biologickou maminku omlouvá je, že to udělala pro naše dobro. Jediné co je na Vánocích hezké, že jsi tady, Petrifite! Bez tebe by to už vůbec nestálo za nic." Řekla společně dvojčata rozhořčeně.
"Zítra si promluvíme, asi jste už unavení. Dobrou noc." Řekl jim
"Dobrou noc, Petrifite. Dobrou noc, pane profesore." Řekli opět společně a odešli ze sálu.
"Nevěděl jsem, že je to až tak ničí." Řekl překvapeně Python
"Jak ničí? Co to říkali o Vánocích, že je Judy nechala u Foxů na Vánoce?" zeptal se ještě více překvapený Snape
"Pojďme k tobě, tam bude klid, prosím." odpověděl prosebně
"Jistě." Přitakal přátelsky a odešli spolu do sklepení.

V kabinetě si spolu dali červené víno a posadili se do křesel. Petrifitus začal bez vyzvání vyprávět.
"Je tomu už jedenáct let, jedenáct let co je Judy ty dva v dobré víře dala Lucretii, aby se o ně postarala. V té době jak s největší pravděpodobností víš, řádil Mortiferus. Bystrozoři měli za úkol se vmísit mezi jeho stoupence. Ovšem Judy se to podařilo spolu s jinými kolegy, ale museli v zájmu úspěchu přerušit veškeré kontakty se světem i s rodinami. Judy byla ráda, že na její žádost Bystrozor Potter nebyl vyslán do této akce, kvůli jeho dětem, aby nepřišli o otce. Proto se možná na ní tak čertí, protože ona se vydala na pospas tomu zmetkovi a je předala jako nějakou věc, víš?" řekl smutně starý muž
"Chceš říct, že se obětovala? Já bych řekl že spíše obětovala ty dva. Když pomyslím na ty kruciáty, co museli vytrpět a to není žádná slast. Takže jestli jsem to pochopil. Judy se nesmí kontaktovat s dětmi a požádala Ministerstvo, aby Harry …Potter nebyl poslán do této akce? Vědí to ti dva?" zeptal se Snape
"Přesně tak Severusi. Mám pocit, že ti dva to vědí, nejsou hloupí. Dalo se čekat, že dříve nebo později jim to dojde. Doufal jsem, že později."
"Petrifite, ti dva vytvářejí vlastní formule? Kdo je učil tancovat? Dnes jsem je pozoroval, když to učili ostatní prváky a ukazovali jak to má vypadat. Bylo to bez chyby."
"Ano ti dva jsou pohybově nadaní, Severusi. Cokoliv s chtějí naučit, jim trvá kratší dobu než u ostatních jedinců a to s formulemi jsem tě informoval už v dopise. Proč se ptáš? Stalo se snad něco?" podivil se muž
Muž se pustil do vyprávění, co se dnes večer stalo ve sklepení, což u Petrifita vyvolalo smích, který byl jaksepatří od srdce. Což profesora překvapilo.
"Promiň Severusi, ale tohle mi připomnělo, že Serena s bratrem jsou tajnůstkáři a to s formulemi přede mnou tajili také dost dlouho stejně jako se Zvěromagií. To bylo v případě nouze. To s tím strašidlem…Protivou to bylo správným způsobem splněné přání, což jsem je učil a tohle je výsledek. " řekl se širokým úsměvem Python.
Snape se neudržel a začal se také smát, k němuž se jeho přítel brzy přidal.

Hodně se spolu nasmáli a většinou důvodem byla činnost dvojčat. Mezitím se opojovali lahodným červeným vínem, kterého má profesor Snape velkou zásobu. Debatovali spolu až do noci, kdy z toho všeho usnuli.

Druhý den brzy ráno se profesor lektvarů probudil a divil se kde je. Došlo mu nakonec, že je ve svém kabinetě. Ještě větší překvapení bylo, když uviděl svého přítele spát v křesle.
Zanedlouho se mu rozhučelo v hlavě a houpal se mu žaludek. Sáhl do zásuvky svého stolu a vytáhl malou lahvičku, na níž se spokojeně ušklíbl.
"Dobré ráno, Severusi." Řekl znenadání Petrifitus
"Dobré, jak ses vyspal?" odpověděl
"Výborně, ale ta hlava. To jsem zase něco přehnal." Zasténal a chytil se za hlavu.
"Na, tady máš. To vypij a uleví se ti." Řekl povzbudivě Snape a podal mu lahvičku.
Poté sáhl ještě jednou do své zásuvky stolu a vytáhl ještě jednu.
"Na zdraví!" řekl Petrifitus a oba naráz vypili obsah.

"Teda, já jsem ještě nepotkal nikoho co by zvládl Detoxikační lektvar s takovým účinkem. Nejen že mne přestala třeštit hlava, ale zase se cítím jako mladík." Ušklíbl se
"Je to trošku silnější, ale účinnější. Asi mi ujela ruka. Také mi to hned zabralo. Už je to dobrý, za deset minut bude snídaně, půjdeme?" zeptal se Snape
"Jistě." Přitakal muž


Na snídani přišli všichni studenti, pravda, někteří měli ještě zalepené oči spánkem. Víkend uběhl jako voda a Snape se chtě nechtě musel pustit v pondělí do učení. Útěchou mu bylo, že na něj čeká jeho přítel Petrifitus Python.
Sice mu bylo záhadou co celý den dělá, ale měl dost svých starostí nato, aby se staral co celou dobu dělá.
Večer byl tak utahaný, že váhal zda jít na večeři nebo ne, ale z toho ho vytrhl přítel se slovy: "Vím, že toho musíš mít za celej den s těmi raubíři dost. Také jsem učil, ale musíš se přece najíst."
"Petrifite, bude mi stačit jablko. Věř mi!" odvětil
"Můj ty Havrane, to snad není možný. Ty mluvíš stejně jako Serena, když jsem jí chtěl odlákat před rokem od vaření jakéhosi lektvaru. John je v tomhle také stejnej, ale neříká, že si dá jablko, nýbrž banán, když psal nějaké své zápisky." Řekl překvapeně Python.
"Tak jim řekni, že by měli jíst, že vypadají jako dvakrát přeložený pergament." Řekl s úšklebkem.
"To jsem také před chvílí zkusil, a dostal jsem překvapivou odpověď, která mě zaskočila." Řekl užasle
Nato Snape jen povytáhl své pověstné obočí a prohlížel si Petrifita.
"Pokud "prý" nepotřebuje jíst profesor Snape, tak nepotřebují ani oni." Odpověděl prohlížený
Nejvíce obávanému profesorovi v Bradavicích poklesla brada až si sám začal myslet, že mu upadla.
"Cože?" vyjekl "Cože to řekli? " vytřeštil oči.
"Prý, že pokud tě uvidí jít na večeři, dorazí i oni dva, jinak ani náhodou." Řekl s úsměvem překvapený Petrifitus
"Já je přerazím, jak si to mohou dovolit, tak abys věděl já na tu večeři jdu." Řekl vzpurně, vstal z křesla a rozešel se směle ke dveřím.

Když vešel s Petrifitem za zády do Velkého sálu, ještě tam oni dva sourozenci nebyli ani Romula. Šel se tedy posadit k Čestnému stolu, kde už seděli všichni ostatní profesoři a o něčem debatovali.
Oba příchozí muži se posadili a vyčkávali, až přijdou Serena s bratrem.
Ti dva na sebe nenechali dlouho na sebe čekat. Otevřely se dveře a tam vešli Romula, Serena i John. Všichni tři se neskutečně něčemu, dá se říct, řechtali. Jejich smích ustal, když jejich pohled spočinul na Snapeovi, který jim svým pohledem značil, ať si nezahrávají. Ti se na něj jen usmáli, kývli a pozdravili mrknutím oka Pythona, který jen kývl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama