Sourozenci - kapitola sedmnáctá

16. dubna 2007 v 21:21 | Severusis |  Sourozenci
Omluva

Zbytek dne se nebavilo o ničem jiném, jak Serena vyběhla s profesorem Weasleyem.
Večer při večeři si Serena všimla, že profesorovi Weasleyemu z toho, že se baví na jeho účet celé Bradavice. Profesorka Weasleyová jej konejšila, ale nepomáhalo to. Dokonce slyšela věty jako: "Učí tady a je blbej jak troll."; "Divím se, že si takového troubu paní profesorka Weasleyová vzala." ; "Být jeho potomkem, hodím si mašli." Jelikož to hodně bolelo i Paulu a Andrewa Weasleyovi rozhodla se tomu udělat přítrž.
Vstala a zakřičela na celou místnost:
"Věnujte mi všichni pozornost, prosím."
Celá Velká síň, včetně profesorů a ředitele k jejímu překvapení utichla.
"Děkuji. Ráda bych se omluvila, panu profesorovi Weasleyemu, za mé nepatřičné chování při hodině, který má, bohužel, za následek, že si nejen jeho, ale i jeho rodinu, dobírá za to, že se zmýlil ve významu toho osudného slova. "
"Já bych si nic takového nespletla!" vykřikla čtvrťačka z Mrzimoru.
"Vážně? Ano, máš pravdu, s tebou maminka doma o tom mluví, že? A pověz mi Mariano, ty by jsi synovi někdy řekla co to znamená? Hlavně jak by jsi to vysvětlila?"
Nato dívka zčervenala jako ředkvička.
"Ještě jednou se omlouvám celé rodině pana profesora Weasleyho. Omlouvám se."
Dořekla a posadila se.
Všichni byli jako opaření, nejvíce snad profesor Weasley, který čekal vše, ale ne tohle.
Všichni se pustili do večeře. Všichni kromě Sereny, která byla duchem nepřítomná.
John jí sice několikrát nabádal, aby něco snědla, ale zbytečně. Jen vždy přikývla a upila dýňové šťávy.
Jakmile večeře skončila, všichni se rozprchli do svých kolejí. Jako poslední odcházela Romula s Johnem a Serenou, která dosud neřekla ani slovo.
Když chtěla zmijozelská trojice vejít dovnitř, zastavili je Weasleyovic a Potterovic dvojčata, Dorris Longbottomová a Romulin bratr Naturis slovy:
"Myslíš, že když se omluvíš, ty jedna zmije a vše bude zapomenuto, že jo?" začal Andrew Weasley
Ticho, nikdo nic neřekl.
"Nemáš slov? Snad výčitky svědomí?" pokračovala jeho sestra Paula
Opět všichni tři mlčeli.
"Snad jsi nespolkla ten svůj jazyk, Foxová." Pokračoval Potter
"Ne, nespolkla, ale nechci se s vámi o tom bavit." Řekla náhle Serena
"To teda budeš se s námi o tom bavit, protože tě jinak nenecháme na pokoji, rozumíš?" zavrčel Weasley načež jí Potter pevně přitlačil zády ke zdi.
John si byl jist, že se sestře museli ozvat staré rány z kruciátů na zádech. Měl pravdu, Serena měla co dělat aby se před nebelvírskou skupinkou samou bolestí nerozbrečela.
"Dokud ti táta neřekne, že tvou omluvu přijímá, tak budeš mít ze života peklo, jasné?"
zavrčela Paula a Potter se Serenou škubl a znovu jí pevně přitiskl ke zdi.
To už Serena sykla.
"Co je? Snad ses nevyděsila?" chytila se její slabosti Dorris Longbottomová.
"Nechte jí být." Zastala se jí Romula
"Nechápu tě ségra, vždyť ona se vysmála strejdovi Ronovi." Štěkl Naturis
"Nechte mou sestru." Zasyčel John
"Nepleť se do toho, nebo dostaneš po tlamě." Řekl výhružně Andrew.
"Zkus to!" štěkl John hrozivěji
"Johny, to je zbytečné." Řekla mu sestra
"Ptal se tě někdo na něco?" zařval Potter a praštil se Serenou o zeď.
Nato se dívka sesunula po zdi k zemi, a rozdejchávala tu prudkou bolet, která jí proběhla tělem a brala dech.
"Sereno, proboha, to bude dobré, jen dýchej. Že se to musí vždy stát tobě." Přiskočil k ní starostlivě bratr
"Co, co, co je s ní?" vykoktal Andrew vyděšeně
"Nestarej se nebo, ty a Potter dostanete přes tlamu. " procedil skrz zuby.
"My teď půjdeme na kolej a jestli nám v tom budete chtít zabránit, tak …" zavrčel John a vytáhl hůlku a zamířil na nechápající skupinku nebelvírských studentů.
"Dobrá, za chvíli tu stejně bude někde kroužit Snape, takže máte kliku." Řekl nejistě Andrew a po boku svých přívrženců odešel ze sklepení.
Romula řekla před kamennou zdí heslo a všichni tři vešli.
Ve společenské místnosti se jich ptala, proč se Serena sesunula po té zdi k zemi, když s ní Jack Potter mrštil o zeď, protože to podle ní nebyla skoro žádná rána.
"Nech to plavat," odpověděla tiše černovláska
"Dobrou noc Johny, neboj už je to lepší." Řekla bratrovi a pokusila se usmát, což ale vypadalo jako úšklebek, bratr to však velice dobře chápal a odpověděl sestře úsměvem jaksepatří, přičemž se všichni rozešli. Romula se Serenou do dívčích a John do chlapeckých ložnic.

Další dny proběhly jak měly.
Ve středu Serena s Johnem skutečně nešli, po dohodě se Snapeem na hodiny, i když jim vrtalo hlavou jak toho Snape docílil, aby nemuseli jít na hodiny.
Do oběda zpracovávali plán, jak nejlépe jej upravit, aby vyhovoval všem vzhledem k povaze Havraspárského kapitána, který by snad pro vítězství sedřel ze svých spoluhráčů kůži.
Serena se s Johnem divila, proč byl zařazen do Havraspáru, když má chování jako Zmijozelec.

Nastal čas oběda. Všichni byly ve Velkém sále a obědvali. Všichni až ne Serenu a Johna, kteří zahrabáni až po uši v plánování, že ani nezaznamenali obědovou pauzu.
Romula rychle do sebe naházela oběd a běžela na kolej, aby zjistila, zda se jejím kamarádům nic nestalo.
Jakmile vešla do společenské místnosti, oba sourozenci schovali pergamenty zakrývacím kouzlem.
"Měla jsem o Vás strach, proč jste nebyli na obědě?" začala rozrušená Romula
"Promiň Romi, ale jednak jsme zapomněli a jednak stejně nemáme hlad." Řekla kajícně Serena
"Dobře, hlavně, že jste v pořádku, co záda Sereno?" zeptala se
"Doufám, že jsi nikomu o tom neřekla." Vylekal se John
"Ne." Odpověděla
"Dobrý to je, nedělej si starosti a hlavně nikomu to neříkej, jo?" řekl s úsměvem Serena
"Fajn, sice nevím proč, ale budu mlčet." Řekla dívka s mandlovýma očima a kadeřavými vlasy.
"Co Bacil a spol? Dělali nějaké problémy?" zeptala se dívka
"Ne, Malfoyovi se povedlo se posadit na koště a letět rovně." Řekla s úsměvem dívka. "A tu druhou volnou hodinu jsem se hádala s Naturisem o tom, že jste to nemysleli špatně s tím termínem. A nakonec mi řekl,…že…, že jsem ostudou rodu Lupinů, že jsem jednak byla zařazena… do Zmijozelu a jednak se s Vámi kamarádím. " rozvzlykala se holčina.
"Romulo, nebreč," konejšil jí chlapec "žádný kluk za to nestojí, hlavně ne bratr. Víš kolikrát jsem ublížil takovými slovy já Sereně? Hlavně, vždy jsme se usmířili, protože jsme rodina a musíme stát při sobě. To všechno bude dobré. Věř mi." Usmál se na ní povzbudivě a utřel jí slzy.
"Děkuju." Řekla klidněji Romula a šla na hodinu přeměňování.
"Musíme s tím něco udělat, jestli takhle reaguje Naturis, jak bude asi reagovat na hodině profesorky Weasleyové Bacil?" řekla Serena
"To máš pravdu, musíme je hlídat, to by neprospělo jejímu stavu." Přitakal John.
"Asi bych měla před hodinou za ní dojít a poprosit jí, aby se nerozčilovala nad chováním těch pitomců. Počkat, neměla bych jít už teď? Ještě bude v kabinetě."
"Půjdu s tebou, stejně si potřebuji odpočinout."
Tak oba vzali pergameny na které si zapisovali všechny poznatky, postřehy a nápady, které nebyly špatné. Nacpali je brašny a odešli s ní ke kabinetu profesorky Weasleyové.

Když došli ke kabinetu, chtěli zaklepat, když náhle uslyšeli sténání, z druhé strany dveří.
Dovtípili se, že se nejspíš něco stalo.
"Paní profesorko?" zaklepala pro jistotu dívka, a vytáhla svou hůlku.
Naříkání nepřestávalo, naopak ještě přidalo na intenzitě.
Serena zamířila na dveře, švihla hůlkou, čímž otevřela dveře a s bratrem vstoupila dovnitř.
Profesorka Weasleyová ležela na podlaze a křečovitě se držela za břicho.
Serena k ní přiběhla a John zavřel dveře.
"Paní profesorko, co se stalo? Někdo Vám ublížil?" zeptala se dívka
"Ne, nevím co se stalo. Najednou jsem pocítila prudkou bolest a..." Zaskučela
"Sereno, zkontroluj jí. Ty jsi na to expert." Řekl John
"Dík brácha." Poděkovala mu sestra a jemně pohladila dlaní se zavřenýma očima profesorčino bříško.
Náhle otevřela oči, které se jí k překvapení Johna a profesorky rozzářily.
"Co?" zeptala se vyděšeně žena.
"Nemáte důvod k obavám, jen budete mít pěkné raubíře." Řekla s úsměvem dívka
"Budu mít dvě děti?" řekla šokovaně žena
"Ano. " řekla dívka
"Ještě jednu věc, měla byste být dnes v klidu. Prosím." dodal chlapec
"Dobře, ale jak to víte, že budu mít dvě…" vyhrkla profesorka
"Ne, to neřekneme. Pojďte se posadit do křesla, ta zem musí být studená." Řekli oba sourozenci, přičemž pomohli profesorce vstát a posadit se na křeslo, které stálo u krbu.
"Měla byste si dojít na ošetřovnu, aby Vám dala Madam Pomfreyová něco šetrného na spaní, musíte si pořádně odpočinout." Poradila Serena
"A kdo by učil?" zaprotestovala žena
"Víte co? Jen je to nápad. Zadejte studentům úkoly a my dva je pak vybereme a přineseme. Musíte si odpočinout, buď tady nebo na ošetřovně." Řekla rázně dívenka
"Dobrá, máte dobré nápady, vy dva. Jste nadějní studenti. "
"Děkujeme!"
"Slečno Foxová, tu omluvu jste myslela vážně?"
Serena se na profesorku podívala a řekla s vážným výrazem se slzou v oku "Ano!"
"Sereno, paní profesorka to tak nemyslela." Řekl jí uklidňujícím tónem
Dívka začala na chlapce mluvit tím jazykem, který znají jen oni a Petrifitus.
Poté co dívka řekla tu profesorce nesrozumitelnou větu otevřely se dveře kabinetu profesorky Weasleyové, co čert nechtěl, stál tam profesor Weasley.
"Už jsem Vám začínal věřit, ale naštěstí jsem nebyl tak naivní." Zavrčel muž na úvod.
"Pane…"
"Mlčet!" zařval
"Ale,…"
"Nevíte co je mlčet, Foxová? Co kdybych Vám dal nějaký velice osvědčený trest?"
V tu chvíli dívka vyděšeně vyběhla z kabinetu.
"Sereno! Počkej, to se vysvětlí." Volal za ní bratr.
"Strhávám Zmijozelu 20 bodů, za…" nedořekl
"Za co? Že jsme zabránili neštěstí? Poslužte si! Nejlépe rovnou celou stovku, pane! Určitě Vás to potěší!" Zařval pro změnu chlapec a běžel hledat sestru.
"Co tím myslel, Hermiono?" zeptal se zaskočeně muž
"Jsem těhotná, Rone." Odpověděla klidně.
"Ccccooo? Já budu znovu táta? A oni ti chtěli ublížit?" zpozorněl muž.
"Ne, Rone. Ti dva zachránili tvé budoucí děti. Měla jsem bolesti a strachem jsem málem potratila. Kdyby nepřišli, tak nevím."
"Proč ta holka tedy utekla?"
"Rone, ta holka je pravděpodobně psychicky na dně. Co jí drží nad vodou je vědomí, že matka žije plus její bratr, který je pro ní velmi důležitý a čeho se bojí jsou Kruciáty, které nazývají jako "Trest, který je osvědčený a dost známý." Copak jsi neslyšel Brumbála, jak nám kladl na srdce, abychom před nimi o té kletbě nemluvili?"
"Zatraceně, to jsem spackal co?"
"To přejde, Rone. Musíš být citlivější. Půjdeš se mnou na ošetřovnu? Musím Madam Pomfreyovou poprosit o slabý uspávací prostředek."
"Já ti pro to dojdu, zlato."
"Děkuji Rone, tak já připravím nějaké ty úkoly, aby nezakrněli."

Hodina Astronomie byla poklidná, na kterou dohlížel profesor Potter.
Ten si Serenu s Johnem prohlížel. Všichni pracovali na úkolech, které pro ně připravila jejich profesorka Astronomie. Všichni kromě Malfoye, Eileen s Rowenou a Crabbe s Goylem.
Profesor zato strhl Zmijozelu 25 bodů. Serena si toho s Johnem nevšímali, ani toho, že si je muž neustále prohlíží.
Když skončila hodina všichni, včetně sinalých dvojčat zmizely z učebny tak rychle, že profesor nestačil jim říct , aby počkali.
Na večeři oba přišli, ale jen proto, jestli třeba nechce ředitel něco říct. Když zjistili, že ne, ani profesor Snape tam nebyl, tak do sebe naházeli trochu žvance a odešli ze sálu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama