Sourozenci 2 - kapitola čtvrtá

6. června 2007 v 21:24 | Severusis |  Sourozenci 2
Ubytování

Do kuchyně oba muži mlčky přišli a posadili se zpět ke stolu a usrkávali čaje.
Děti skutečně přichystávali večeři.
Joudy odštavňoval pomeranče, Claire krájela chleby, půlila housky a rohlíky. Sevena zdobila talíře různými salámy, paštikou, tvrdým a taveným sýrem i máslem, a zdobila talíře se zeleninou, kterou mistrně krájel Boas.
Všichni hosté se divili jak je čtveřice sehraná. Netrvalo dlouho a na stůl děti položili před každou osobu talířky, doprostřed stolu daly obložené talíře, pečivo, skleničky a dva džbány s pomerančovou šťávou. Děti se posadili vedle sebe po levé ruce Jasmine.
"Dobrou chuť!" popřály děti a daly se do večeře.
Chvíli vládlo u stolu ticho u kterého byli všichni dospělí strnulí. Všichni, kromě Jasmine, která si vzala chleba a začala si jej mazat taveným sýrem a usmívala se.
I ostatní se pustili do večeře. Všichni, kromě Siriuse Blacka, který prohlásil rejpavě:
"To mám jako tohle jíst? Fuj!"
To však všichni přijali s ledovým klidem.
"Chci pořádnou večeři. Ne tohle!"
"Siriusi!" sykl Remus.
"Mám právo na svůj názor, tak kušuj!" zavrčel na něj oslovený a provrtával děti pohledem.
Nato klidně Sevena vstala, došla k lednici, vytáhla z ní mísu přikrytou talířem. Postavila jí na zem, sáhla do skříně s nádobím a vyndala plastovou o trošku menší misku do které natočila vodu a postavila ji též na podlahu k míse přikrytou talířem. Všichni byli zvědaví co dívka dělá. Co pak následovalo nečekal nikdo ani v nejdivočejším snu.
Sevena sundala talíř z misky a odkryla tím obsah. Uvnitř byly kosti, které měly sem tam na sobě maso.
Dívka se posadila zpět na místo, kde původně seděla řekla Blackovi s vážným výrazem:
"Dobrou chuť!!!"
To způsobilo, že nejeden jedlík se začal dusit smíchy, dokonce i ředitel se Snapem.
"Co je tu k smíchu?" zeptala se Jasmine.
"Sevena dala panu Blackovi jídlo, které si jeho ego zaslouží." Řekl Joudy.
"Ty neobrané kosti? … Tak proto natáčela tu vodu do misky." Řekla překvapeně a začala se také smát.

Po večeři se děti rozprchly do pokojů a chystaly je pro hosty a Jasmine.
Zanedlouho děcka ohlásila, že jsou pokoje připraveny a požádaly všechny aby je následovali do jejich pokojů. Claire a Boas myli nádobí zatímco Sevena a Joudy šli pro hosty by jim ukázali pokoje.
Nejdříve doprovodili Remuse s Nymfadorou. Ti si připadali jako v ráji. Jejich pokoj měl spojené dvě postele, přepychově na nich měli připravené bavlněné modré pyžamo a bílá noční košile. Ukázali Lupinovým co kde je a šli pro Pottera. U něj to bylo takřka stejné, ale jeho postel byla jedno lůžková a pyžamo bylo hnědé. Moody měl při ukazování pokoje plnou pusu jízlivých poznámek, kterých si pro jistotu dětina nevšímala. Jemu dali Béžové pyžamo. Black neodolal a rýpl si do dětí, zda mu připravili košík na spaní a tentokrát ho překvapil Joudy, který se ho zeptal:
"Byl byste radši?"
Nato už neměl muž co dodat. Poděkoval a sourozenci došli k profesorovi Snapeovi a řediteli Brumbálovi. Jasmine mezitím odešla k sobě do pokoje.
"Chtěl bych se Vás dvou zeptat. To je v každém pokoji koupelna?"
"Ne, pane. Jen umyvadlo. Toalety a sprchový kout jsou tu dvě jedna tady za rohem a druhá zase támhle vedle našeho pokoje."
"Nebude Vás to budit?"
"Určitě ne, protože my máme tvrdé spaní." Zalhala Sevena.
"Pane řediteli, jděte první já tu ještě počkám."
"Dobře. Dobrou noc, Severusi."
"Dobru noc, pane řediteli."
Rozloučil se dvojčata odvedla ředitele. Jeho pokoj, byl byť malý, ale velmi útulný . Jeho postel byla stejně povlečená jako má v Bradavicích.
Když došli pro Snapea, tak jim řekl aby mu jen ukázali cestu, že u vše zjistí sám.
Jak chtěl tak Sevena učinila a Snape vešel do označeného pokoje.
Snapeův pokoj byl také malý, ale tak uspořádaný, že si připadal jako doma. Co jej však překvapilo, bylo to že měl na posteli černé pyžamo.
Nastala noc a všichni už spali.

Druhé ráno, pro sourozence tradičně, ve čtyři hodiny dvojčata vstala a rozešla se do kuchyně. Dali tam vzkaz a odešli.
Jakmile odešli, ze stínu vyšel Snape. Aniž by si přečetl zprávu šel za nimi.
Šel tak potichu, jak jen uměl. Kam ti dva šli jej překvapilo. Myslel že chtějí zdrhnout, ale oni šli do pekárny na konci ulice. Zaklepali na dveře, které jim otevřel usměvavý stařeček a děti vstoupily.
Pronásledující muž tiše přistoupil k pekárně a podíval se dovnitř vitrínou.
Uviděl ty dva jak ukazují dědečkovi na housky, chleba a koláče.
Usměvavý kmet jim všechno podal a jakmile mu děti dávali peníze tak je striktně odmítnul. Ještě mu cosi vyprávěli a děd se tomu smál.
To Snapea překvapilo tak moc že si nevšiml, že děti už odchází.
Rychle se schoval ve stínu a doufal, že jej nikdo neviděl.
Děti vešli do baráku, kde pro tuto chvíli bydlí.
Vyběhli mlčky všechny schody a vešli do bytu. Postavili pečivo na pult a začali vařit čaj a pro některé kafe. Snape vyšel schody a vešel potichu také do bytu.
"Dobré ráno, pane profesore." Zašeptala dívka."Dáte si kávu?" Dodala
"Ano, dám si kafe." Zavrčel tiše.
"Kolik sladíte?" zeptal se chlapec.
"Tři lžičky." Odpověděl.a do nosu se mu vinula vůně z koláčů.

"To už bude půl sedmé?" zděsil se chlapec po chvíli.
"A co jako?" zavrčel muž
"Já to zařídím." Řekla odhodlaně Sevena a odešla z bytu.
"Kam šla?" zeptal se nechápavě muž.
"Tady v baráku bydlí jedna žena, která před týdnem odjela na dovolenou a řekla nám abychom se o jejího psa postarali. Šla jej vyvenčit a nakrmit." Vysvětlil chlapec
"Nebyly ty kosti náhodou pro něj?" ušklíbl se muž
"Ne, ty opravdu byly pro pana Blacka, ale já sestru přesvědčil, aby mu dala šanci, což udělala. A zbytek víte sám."
"Aha." Přikývl muž a usrkl kávy, kterou mu chlapec podal.
Za dvacet minut se vrátila dívka a hned šla pomoci bratrovi se snídaní.

"Co Baltazar?" zeptala se chlapec
"Dobrý, Gabriela se už vrátila, ale byla tak unavená, že mne poprosila, abych dnes naposled Baltyho vyvenčila. Tak hodnej pes a dostane také hrubé jméno. Chápeš to? "
"Ne, ale je to její volba."
"To máš pravdu."

Potom nastalo hrobové ticho.
Do kuchyně přišel spokojený Remus s úsměvem od ucha k uchu.
"Dobré ráno." Pozdravil přítomné v kuchyni.
"Dobré." Řekli k jeho překvapení všichni tři.
"Dáš si čaj nebo kávu, Remusi? " zeptali se
"Kávu?" podivil se
"Vyber si, děláme dobrou kávu. Alespoň doufám." Řekl nejistě Joudy a stále se na Remuse díval.
"Je dobrá, Severusi?" sykl muž
"Neptej se tak blbě, co pak si myslíš, že bych to pil, kdyby to bylo odporný?"
"Dobrá, udělejte mi tu kávu." Řekl stále s nejistotou v hlase.
"Kolik cukru?"
"Pět." Odpověděl ještě s větší nejistotou Remus.
Remus dostal kávu, které se hned napil, aby věděl na čem je. Byl mile překvapený.
"Dobrá." Liboval si
"Děkujeme." Odpověděly děti a daly na stůl koláče, nakrájené chleby a housky. Dali na stůl také máslo, marmeládu, med a uzeninu spolu s talířkem na kterém bylo dvanáct nožů a dvanáct lžiček. Na pultu kuchyňské linky deset hrnků.

"Už je osm, ten čas utíká. Půjdu vzbudit Jasmine." Řekla Sevena
"A já Boase s Claire." Dodal Joudy
"A máme vzbudit i pana ředitele s ostatními?" zeptali se oba naráz mužů.
"Asi ano." Řekl Remus
"Dobře." Řekli oba odešli.

Oba muži si vychutnávali teplý nápoj.

Zanedlouho přišly zbylé dvě děti, které měly ještě zalepené oči spánkem, ale už byly převlečené.
"Dobré ráno." Pozdravila rozespale děcka.
"Dobré ráno." Odpověděl Remus a Snape na ně jen rozmrzele kývl.

"Dobré ráno." Pozdravila s úsměvem Nymfadora a políbila manžela.
"Dobré ráno." Přidali se Sirius Black a Harry Potter, kteří měli neutrální výraz

Netrvalo dlouho a všichni obyvatelé bytu byli v kuchyňce u jídelního stolu.
Ředitel byl překvapen, nejen z toho jak byla připravená snídaně čerstvým pečivem, ale že i dostal výborný ovocný čaj, který on vůbec neznal. Bylo mu to však jedno protože mu neskutečně moc chutnal.

Po snídani všechny čtyři děti umyly nádobí a uklidili jej.

Po chvíli Sevena řekla:
"Jasmine, máme pro tebe dárek."
"Pro mne?" divila se žena
"Ano, máme pro tebe ty peníze na operaci." Řekl Joudy.
"Kde jste je…"
"To je tajemství." Řekla pohotově Claire
"Takže já budu…"
"Ano." Řekl Boas
"Já nevím, co…co říct."
"Neříkej nic. Hlavně, zůstaň taková jako jsi. " Řekli ti čtyři naráz. "Už je vše zařízené. Zítra v osm ráno se dostav do nemocnice a tam tě odoperují."
" A jak dlouho tam budu ležet?"
"Den či dva, zítra celý den prospíš a druhý den se podívají zda se ti tam neutvořil zánět." Odpověděla znalecky Sevena
"Dobře, … děkuji."
"Není za co. Ještě jednu máme pro tebe novinku. Pan Moody dostal dovolenou na tři měsíce. Tu jsme mu zařídili. Možná by ti chtěl být po boku, když jsi mu byla celé jeho dospívání po boku. Oproti sedmnácti letem budou tři měsíce procházka růžovým sadem."
"Já budu mít dovolenou?" zarazil se Moody.
"Ano, pane. Tedy pokud chcete."
"No, ovšem. " řekl pohotově muž.
"Dobrá. V kolik dnes odjíždíme?" zeptal se Joudy.
"Za hodinu." Řekl s úsměvem ředitel
"Dobrá." Řekli sourozenci a odešli do jejich pokoje s kamarády.
"Siriusi, moc jsi mi chyběl." Řekla Nymfadora a objala jej.
"Ty mě také sestřenko, ani nevíš jak to bylo pro mne těžké Vám neříct, že žiju. Máte nádherné děti."


Přesně za hodinu dvojčata přišla do kuchyně a oblékali si mikinu.
"Vy jste, ale přesní." Řekla užasle Nymfadora.
"Přesnost je ctnost králů!" řekli oba.
"Seveno, Joudy počkejte!" řekly Claire s Boasem
"Ano?" zarazili se
"Uvidíme se na nádraží 9 ¾ , platí?" řekl Boas
"Platí!!!" přitakali oba a objali se s kamarády.
Všichni dospělí, kromě ředitele a Jasmine otevřeli pusu dokořán
"Tak Alastore, s námi se vracet nemusíš. Máš dovolenou, tak si jí užij."
"Dobře, tak na viděnou, Albusi."
"Na viděnou." Odpověděli všichni ostatní i s ředitelem a ohromným prásk zmizeli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama