Sourozenci 2 - kapitola sedmá

6. června 2007 v 21:43 | Severusis |  Sourozenci 2
Další školní dny aneb další těžkosti

Na snídani Snape sice přišel, ale nesnídal. Jen se vždy napil kávy ze svého, obrovského hrnku.
Pokukoval po studentech, a bavil se jejich reakcí na rozvrh, který všichni dostali od prefektů svých kolejí.

Málo, ale opravdu málo studentů se zněj dokázalo radovat. Mezi ně patřili Sevena s Joudym, Romula a Naturis spolu s Waesleyovými a Potterovými dvojčaty. Většina ze zjištění div nespadla pod stůl.

Claire i Boas byli vystrašeni z toho, že první hodinu mají zrovna se Snapem.
Rowena s Eileen toho využili a odbírali si vyplašené prváky jak jen mohli.

Říkali jim, že pokud ještě nic neumějí na úvodní hodině, tak budou terčem.
Sevena zapila rozkousanou topinku hořkým čajem a řekla klidně:

"V tom případě pozor, Roweno. Zrovna se na Vás pět kouká, tak aby po Vás něčím nehodil."

To způsobilo, že se všichni Zmijozelci rozchechtali na celý sál.

"My … my to věděli" zakoktala Eileen rozhořčeně

"Protože jste jednou za život otevřeli knížku a tam to náhodou bylo napsané." Odpověděl pro změnu ledovým tónem chlapec.

To zapříčinilo zakuckání smíchy nejednoho studenta v sále.

I když se mnohým studentům nechtělo, tak se každý rozešel na svou hodinu.
Druháci měli formule, což pro Sevenu s Joudyho znamenalo, že se na ně bude profesor Weasley zase šklebit, i když nic neudělali špatného .
Bohužel pro havraní dvojčata tomu tak skutečně bylo.
Dělal z nich hlupáky jak jen mohl. Ani mu to nebylo trapné a oni ho klidně nechávali, protože nechtěli, aby se jeho žena a novopečená maminka kvůli tomu trápila. I když mu alespoň po desáté říkali, že se jmenují Crammerovi, tak se stejně vyžíval v tom že jim říkal Foxovi.
"Takže slečno Foxová, vidím, že vyslovujete formule, snad jste přes ty prázdniny vy dva nezhloupěli?"
"Crammerová, pane. Pokud jde o tohle tak jste spíš vy zesklerotičtěl, protože obvykle stačí říct maximálně dvakrát jméno a člověk si to zapamatuje. Ale nebudu Vás stresovat, bylo by to horší. Nezhloupěli jsme, ale zmoudřeli. Znáte to pořekadlo. "Moudrý změní názor, pošetilec nikdy."." Řekla už nakvašeně holčina.

"A jste ještě drzejší, odebírám Zmijozelu pět bodů."

Nato se Nebelvírští škodolibě rozesmáli a ostatní skupinky se k nim přidaly.

"Hej," sykl na Sevenu Goyle "hele Crammerová, slyšel jsem, že se konečně dostalo na tvou matku. "

"Ticho!" štěkl profesor , ale nebylo mu to nic platné

Oslovená dívka zareagovala tak rychle, že to vůbec posmívající se chlapec nepostřehl a už jej holčina zdržela za zeleno-stříbrnou vázanku a vší silou s ním třískla o zem. Chlapec byl tak z toho šokovanej, že se zmohl jen na: "Co to bylo?"

Rozzlobená dívka si sbalila knihy s pomůckami a odešla s velkým prásknutím dveří z učebny.

"Goyle, ty jeden parchante. Ještě jednou budeš mluvit takhle o naší matce tak s tebou praštím tentokrát já. … A to platí pro všechny!"

"Mohl bych jít za ní, pane?" Zeptal se pokorně profesora chlapec.

"Půjdu já! … Všichni si zatím přečtou jak, během dneška probraných formulích, správně používat hůlku! A bude tu ticho!" zavrčel odhodlaně a odešel z místnosti.

Jakmile za sebou zavřel dveře na chodbě. Rozhlídl se a uviděl jí jak sedí na kamenné zídce a kouká se na, stářím zažloutlý, pokreslený pergamen.

Rozešel se za ní. Dívka jej okamžitě postřehla a chtěla papírový svitek strčit do brašny, ale…

"Počkejte, … na co se to díváte?"

"Na svou matku, pane." Odpověděla a utřela si slzu, která se jí kutálela po tváři.

"Mohu se podívat?"

Muž byl překvapen, že dívka říká obrysu tváře a neurčitě nakreslenými vlasy říká holčina "Matka"

"Pojďte na hodinu, ano?"

"Ano, pane." odpověděla tak klidně, že to muže značně znejistělo, ale nedal nic znát.

Zbytek hodiny proběhl harmonicky.

O přestávce se Zmijozelští a Nebelvírští druháci připravovali na příští hodinu, která bude se Snapem.

Přestávka uběhla a hned jak hodina začala, i když tam nebyl ještě profesor Snape, který s nimi má mít právě hodinu Obrany proti Černé magii.

Muž dovnitř vletěl tak, že se všichni lekli, že proběhne zdí.
"Nalistujte si první kapitolu a přečtěte si jí. … Slečna Crammerová a pan Crammer půjdou se mnou pro pár pomůcek, protože náhodou vím, že už jí nejednou četli, že?"

"Ano, pane." Přitakala dvojčata.

"Tak pojďte!" zasyčel a odvedl je do místnosti, která je hned vedle této.

V místnosti nebylo vůbec nic. Ale i tak vytáhl profesor svou hůlku a švihl s ní bez formule.

"Slyšel jsem, že jste praštila s Goylem o zem. Je to pravda?"

"Ano, pane."

"Proč?"

"Nechci žalovat."

"Profesor Weasley mi to řekl, jen jsem chtěl slyšet Vaší verzi, než ho potrestám."

"V tom případě jsme tu zbyteční." Řekl chlapec.

"Nejste!" řekl klidně a mávl hůlkou a před dětmi se objevilo dvaadvacet tlustých svazků. "Vezměte je, odneste je a dejte každému jednu."

Oba vzali svazky, aniž by vydali známky nějaké námahy a odnesli je do učebny.
Pak je rozdali a posadili se zpět na své místo.

"Crammerovi, každému rozdali knihu, která má přesně 987 stran. Z toho 28 kapitol. … Do příštího pondělí si uděláte výpisky a napíšete mi ke každé kapitole své postřehy. A na příští hodinu mi uděláte také výpisky z první kapitoly, kterou jste si měli číst, když jsem odešel pro knihy. Má někdo otázky?" zasyčel profesor.
I když se přihlásilo několik rukou, přestože některé patřily Goyleovi, Crabbeovi a Roweně s Eileen, tak je ignoroval a dodal:

"Dobrá, tak pokračujte!" a začal si také jakousi knihu číst.


Na obědě se nemluvilo o ničem jiném, než o tom jak vychrtlá Sevena práskla o zem s obtloustlým hromotlukem Goylem.
Sevena se zeptala Boase s Claire, jak se jim líbila první hodina.
Claire zezelenala a Boas pro změnu zbledl

"To byl šok. Strašně jsme se lekli." odpověděli oba naráz

"Jo, my také a to jsme na to byli připraveni."

"Aha."

"Co formule?"

"Připadá mi, že se mne a Boase bojí."

"On je takovej typ, ale nebude špatnej. Jen je rejpal."

"Co ti ostatní profesoři?"

"To musíte poznat sami, když tak můžeme pomoci s problémy při učení, ale to je maximum."

"Jo, chápem."


Od té doby uběhl měsíc.
Každý profesor si vymýšlel různé výpisky, zápisky, deskripce, návrhy a postřehy.
Bylo toho tolik, že každý student bez výjimek musel přelouskat dvě bichle denně, které spolu vůbec neměly nic společného kromě toho, že patřily ke kouzelnému světu. Od té doby se ani tolik nesetkávali s Petrifitem, jen jej maximálně spatřili na chodbě nebo u jídla ve velkém sále.
Claire s Boasem byli sice znalostně dopředu oproti jiným prvňákům, ale psychicky na tom byli hůř. Hlavně Boas, který měl úspěšně za sebou s Romulou úplněk a na další se připravovali. Dalším problémem pro ně byla nová profesorka Lamarková, která zaskakovala na astronomii. Ta lezla na nervy každému. Včetně profesorky McGonagallové, které řekla na chodbě před studenty, že nemá páru o tom co je správné vyučování a dodala:

"Ani není divu. … Jste na to stará rašple, kolegyně."

Stařena měla kliku, že byli poblíž Joudy se Sevenou, protože měla nevětší chuť se po ní vrhnout.
Sevena měla té Lamarkové už tak plné zuby, ale to, že se naváží do profesorů, to už byl na ní moc silný čaj "Tasmánského čerta".

"Nechte jí na nás, paní profesorko. My víme jak se na ní musí." Šeptl chlapec, když suplující profesorka odcházela svým ladným krokem. Mezitím se všichni studenti rozprchli po svých činnostech.
Jen Crammerovic zůstali s profesorkou, která se však náhle zčistajasna opřela o zeď a začala povrchně dýchat až skoro nedýchala vůbec.

"Paní profesorko?" zhrozila se dívka jakmile viděla, že jí profesorka začíná modrat.
Joudy se rozeběhl pryč a zanedlouho se vracel s ošetřovatelkou Pomfreyovou.
"Minervo, klid to bude dobré." Konejšila jí a dala jí čehosi napít, co jí nespíš udělalo dobře, protože se jí ulevilo a začala mít znovu zdravou barvu.
Děti se nabídli, že doprovodí profesorku na ošetřovnu, protože zrovna mají volnou hodinu.
I přes protesty ošetřovatelka nakonec svolila, protože jí žena několikrát klesla k zemi.

Jakmile pomohli odvést profesorku přeměňováni na ošetřovnu, byli vysláni za ředitelem, aby jej o tom zpravili. Ošetřovatelka jim řekla heslo, aby mohli projít kolem chrliče a obstarávala už o něco lépe vypadající ženu, která po přípravku, který byla nucena vypít usnula.

Děti vše vyřídili řediteli, který jim poděkoval, poslal je na svou kolej a požádal je, aby o tom s nikým nemluvili.
Oni to slíbili a odešli.


Od té doby se ti dva nenechali žádnou výmluvou ukolébat, že Lamarková je v tom nevinně.
Věděli, dokonce si zjistili přes Nitrovzpyt, že tomu vůbec nikdo nevěří.
Suplující profesorka Lamarková měla tu smůlu, že i přes občasné spory pro bezdůvodné odebrání bodů, má každý McGonagallovou rád. I když je většinou nesnesitelně spravedlivá. Tak se astronomii učili jen tak jak se jim chtělo. Každý Lamarkovou nenáviděl a kde mohl tam jí to dal znát. Dokonce si klidně nechali od ní strhnout body a to nebyla pro dotyčného studenta ostuda, ale spíš naopak.
Snape už pochopil, že vůči nové kolegyni cítí s největší pravděpodobností oprávněnou zášť.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama