Sourozenci 2 - kapitola šestá

6. června 2007 v 21:36 | Severusis |  Sourozenci 2
Pomsta aneb cesta do Bradavic

"Seveno, co jste tam v té místnosti udělali s Remusem? Vypadá, jakoby z něj spadl balvan. Od té doby co jste s ním byli sami, tak je jako vyměněný."
"Nymfadoro, to musíš vědět sama. Je to skvělý člověk." Odpověděla dívka a mrkla na Remuse, který se už poněkolikáté podíval nervózně na své hodinky.
"Co se děje, zlato?" zeptala se sladce žena se žvýkačkově růžovými vlasy.
"Nic. Jen je mi divné, že Sirius ještě nevstal."
"Alespoň tu neštěká!" řekl stroze Snape, usrkl čaje a podíval se ke dveřím, kterými vcházel stín očekávaného muže.
Nic by nebylo divného kdyby "Bručoun" Snape nevyprskl obsah svých úst, který skončil na dvojčatech, kterým to bylo očividně jedno, protože se bavili s ředitelem jejich koleje, vzhledem Siriuse Blacka.
Ostatní, tedy Nymfadora, Remus a Petrifitus Python, měli otevřenou pusu dokořán, protože nevěděli, zda se smát, nebo zachovat vážnost.
"Co tak civíte? … Čemu se chechtáte?"
"Siriusi,…já…já vím, že zrcadlo, není tvůj přítel, ale dnes ráno by se ti hodilo, věř mi." Řekla mu sestřenice a vyprskla také smíchy. Zbylí dva muži neodolali a přidali se k chichotání .
Black se mezitím podíval do zrcadla a zděsil se. Jeho vlasy nepokrývaly volnou kadeř až na ramena, ale stovky tenoulinkých pletených copánků.
"Co to…" víc ze sebe nevyloudil
"Vypadá to na pletené copánky." Řekl přiškrceně Snape
"Kdo…?" nestačil se dozeptat
"My!" řekla rázně dvojčata.
"Vy…vypadněte odsud! Jděte pryč z mého domu." zazuřil muž , majíc posetou hlavu pletenými copánky.
"Hurrráááááááá!!!!" zaradovala se děcka. "Povedlo se! Hurá! Nejen, že jsme pomstili matku, předělali mu knihovnu aniž by si toho všiml a konečně se dostaneme na vzduch z této zatuchliny." Vyskočili z židle a ukázali si palec nahoru.
"Dobrá práce, ségra!" pochválil jí Joudy.
"Dobrá práce, brácha!" opětovala pochvalu a s bratrem po boku se rozešli ke dveřím.
"Nikam!!!" zaburácel Snape a děcka se ani nehnula.
"Ty tu neporoučíš, Snape!"
"Teď poslouchej, Blacku a neruš !!!" zasyčel "Proč jste to udělali? To všechno!" dodal otázku
"Zaprvé:"řekla dívka "Mluvil špatně o mamince, je to pomsta." Dodala
"Zadruhé: " řekl pro změnu chlapec "Nudili jsme se a ta knihovna potřebovala změnu. A některé knihy měly ohlodané vazby."
"Jděte se připravit! Za hodinu se přeneseme do Příčné ulice." Zavrčel Snape
"Letaxem, nebo přemístěním?"
"Neptejte se tupě, slečno Foxová! … Letaxem! "
"Takže, ne abys koktal, Joudy." Ušklíbla se na bratra dívka
"Jo, jasně." Odpověděl bratr a laškovně mrkl
"Ještě bych se ještě chtěla zeptat. Seveno, Joudy, nechtěli byste mi ukázat jak se proměňujete?" požádala se Nymfadora.
"Asi, jo."
"Asi? To jsem si mohla myslet, že lžete." Chtěla je žena vyhecovat.
"To je věc názoru. No, asi to vidět nechceš, co se dá dělat." Řekl chlapec a na jeho signál se oba otočili a chtěli odejít z kuchyňky.
"Počkat!!! Tak ty, Seveno se proměň v tygra sibiřského a ty Joudy v tygra bengálského." Řekla pohotově žena a než se stačila nadechnout před ní místo dětí stála mláďata tygrů.
"Wow, to je paráda." Řekla nadšeně a děcka se proměnila zpět.
"No, tak vidím, že se Vám to líbilo a my se půjdeme upravit…ehm…připravit." řekla Sevena stále se šklebíc na Blacka, který kdyby mohl, by po nich skočil.

Od té doby vládlo nezvyklé ticho, až do příjezdu na nástupiště 9 ¾ King Cross1 .
Tam prošli přepážkou a všimli si, že před expresem na ně čeká Petrifitus s Claire a Boasem, kteří nastupovali do vlaku.
"Ahoj, Petrifite!"
"Ahoj, Vy dva. Kufry a všechno ostatní už máte ve vlaku."
"Děkujeme."
"Mohli byste mi prosím s něčím pomoci?"
"Jistě."
"Já jak víte, budu zde učit. Sice jsem měl loni možnost, zde suplovat pár hodin. … Ale co je to pár hodin oproti celému roku… a …"
"To víš, že ti s tím pomůžeme."
"Opravdu? Nevadí Vám to?"
"Ne, doposud jsi nám pomáhal ty. A minulý rok profesor Snape. Takže mu i tobě navzájem prokážeme službu."
"Děkuju. A jak jste vlastně přelstili lokátor?"
"Tajemství."
"Hm. Dobrá, chápu."
"Co maminka, Petrifite?"
"Pořád se to nelepší, potřebuje to, zřejmě, víc času."
"Aha, … tak příjemnou cestu, Petrifite. … A hodně štěstí."
"Děkuji. Na shledanou v Bradavicích."
"Na brzkou shledanou." Dořekla dvojčata a nastoupila.

Na to našli kupé kam se posadili Claire s Boasem. Sevena s Joudym, beze slov zavřeli oči a relaxovali.
Za chvíli je vyrušilo klepání na dveře. Joudy vstal a otevřel je. Byla tam Romula s Naturisem a neurčitě se dívali na Claire s Boasem.
"Ahoj,"pozdravil je "jaké byly prázdniny u Weasleyových?"
"Ahoj, " odpověděla Romula "bylo to fajn. Holly a Dolly, dvojčátka, tety Hermiony jsou sice trošku zlobivé, ale to je u miminek normální "
"Pojďte si k nám sednout." Přidala se do konverzace Sevena.
"Kdo je to?" zeptal se jedovatě Naturis a posadil se.
"Naši kamarádi, vadí to snad?"
"Ne, jen jsou divní."
"To v našem světě bývá." Řekla klidně Sevena
"To je Boas," ukázala na chlapce "loni v prosinci byl pokousán Vlkodlakem, takže ti nemusím říkat, proč je takovej vyplašenej…"
"Ne…promiň." Řekl kajícně.
"To je Claire," ukázala na drobnou dívku "je napůl víla, také ti to nemusím vysvětlovat, že ne?"
"Ne. Omlouvám se, já nevím co říct."
"Nemůžeme začít znovu?" pípl plaše Boas.
"Jo, jasně."
"Jsem Boas." Pípl a podal Naturisovi ruku.
"Naturis." Odpovědět a přijal ruku.
"Romula." Přidala se chlapcova sestra a též mu podala ruku
"Já jsem Claire." Hlesla a podala jim ruku
"Romula." Hlesla také a přijala ruku a totéž udělal její bratr.

Po celý zbytek cesty si budoucí dva prváci a Lupinovic dvojčata povídala zatímco Sevena s bratrem vegetili.

Před konečnou zastávkou se všichni převlékli do školních hábitů a čekali až vlak zastaví.
Jen co vlak zastavil tak všichni bez výjimek vystoupili. Venku Hagrid svolával všechny prváky, kterých nebylo zrovna málo. Bylo jich tolik, že se poloobr, šafář, klíčník a profesor Rubeus Hagrid zděsil.
Ostatní studenti odešli se svými zavazadly ke kočárům, které dle některých názoru nemůže nic táhnout, protože tam nic není. Avšak našli se i tací, co viděli takové podivné koně. Někteří se obávali nastoupit, ale nakonec se odhodlali.
"Neříkej Seveno, že ty vidíš ty údajné Testrály." Řekl vyděšeně Naturis.
"Jo vidím, a myslím že je to velmi nádherné stvoření. " odpověděla
"Já je chci také vidět." Řekla Romula
"Nespěchej, na to je vždycky času dost. "
"Takže ty jsi viděla někoho zemřít?"
"Ano, Romi. My oba." Šeptla a nastoupila do kočáru.
Ostatní studenti udělali totéž.
Celou cestu kočárem nikdo z přítomných nepromluvil. Jen si užívali cestu.

Ve velkém sále bylo docela rušno. Všichni si vyprávěli své zážitky z prázdnin a chechtali se. Pity Were děkoval dvojčatům, že díky nim dostal z obou nejobávanějších předmětů vynikající. Nato sourozenci jen mávli rukou a ušklíbli se.
U čestného stolu seděli všichni známí profesoři a dvě neznámé ženy. Jedna měla krvavě rudé šaty a havraní vlasy. Všichni si šuškali, že je moc krásná, kdyby neměla ten koňský předkus, jen Sevena s Joudym stále nad něčím přemýšleli a nijak se tomu nevyjadřovali. Druhá měla nakrátko střižené vlasy a její šat byl hráškově zelený. Ta dvojčatům nepřidávala tolik vrásek oproti ženě, která nosila krvavý šat. Kdo je však na první pohled potěšil byl Petrifitus, který se o čemsi bavil se Snapem, jenž k jejich překvapení se usmíval, ostatní studenti se očividně báli jen na něj podívat, aby nepřišli už na první hodině, kvůli nějaké stupiditě o body.
Sevena si také všimla, že se Basil odmítá zapojit do konverzace s jejich nevlastními sestřičkami, Rowenou a Eileen. Crabbe a Goyle se jejich trapným vtípkům o prvácích chechtali.

Zanedlouho se otevřely masivní vchodové dveře do společenské místnosti a jimi vešla profesorka McGonagallová, která šla v čele, dobré stovce, prváků.
V sále to zašumělo.
Jakmile dovedla žena klepající se prváky k Moudrému klobouku, začala bez vysvětlování číst jejich jména.
Moudrý klobouk se kupodivu, u žádného třesoucího prváčka, nijak nerozhodoval. Buď řekl kolej hned jak byl postaven na studentovu hlavu, nebo nestačila profesorka ani jej nasadit a už měl klobouk jasno.
Dvojčata Crammerovic měli radost, protože jejich kamarádi z prázdnin byli posláni k nim do koleje.

Nemálo, lépe řečeno, většina studentů byla zařazena do Nebelvíru, přičemž se ředitelka jejich koleje začala bát, že nebude už pro ně místo u jejich kolejního stolu. Ale na druhou stranu byla ráda, že bude mít tolik studentů. K Havraspáru bylo posláno také velké množství studentů, stejné množství k Mrzimoru, ale ke Zmijozelu pouze patnáct studentů.
To zapříčinilo, že se Snape tvářil zase tak jek ho všichni znali.

Ozvalo se zacinkání lžičky o skleněný pohár zástupkyně ředitele, profesorky McGonagallové.
"Prosím o pozornost." Řekla
V tu chvíli vstal ředitel
"Vítám Vás, v novém roce. Nový rok znamená, alespoň pro tento rok nový profesor. V našem případě rovnou tři. Vítám proto zde, paní Molly Whiteovou - Smithovou, která bude po určitou dobu suplovat profesorku Weasleyovou na hodinu Studia Mudlů" všichni zatleskali. "a paní Dolores Abigalle Lamarkovou, která bude suplovat stejnou profesorku, ale na hodinu Astronomie." Všichni opět zatleskali, i když si Snape všiml, že jeho ratolesti, spíš jen vytřeštili oči a spráskli ruce " … Dovolte mi také abych přivítal v našem sboru pana profesora Petrifita Pythona. Ten bude zde vyučovat stejně jako profesor Snape Lektvary a Obranu proti Černé magii. Tímto přeji našim novým profesorům … Děkuji za pozornost a přeji dobrou chuť!!! " Poté následoval snad nejnadšenější aplaus tohoto večera.

Nato se přede všemi studenty objevila hostina a jak jinak, všichni začali všechno jídlo nelidsky tláskat.
Sevena se podívala ke dveřím a všimla si školníka Filche, který se mazlil s malou chlupatou kuličkou, kterou okamžitě poznala, protože je to ono zlobivé koťátko, které mu poslal na jejich žádost ředitel Brumbál.
Po večeři prefekti jednotlivých kolejí svolali všechny své prváky a odvedli do společenské místnosti.

Tam jim vše potřebné vysvětlili a odešli do svého pokoje.

Chvíli nato přišli na svou kolej i ostatní studenti. Jelikož byli utahaní tak se spolu rozloučili a šli si lehnout.
Ve společenské místnosti nikdo nezůstal, kromě Seveny, Joudyho a Romuly.
Okamžik si povídali. Poté si popřáli dobrou noc a odešli svých ložnic.



Ráno, jak jinak se Sevena s bratrem, krátce po čtvrté hodině, tradičně, sešli ve společenské místnosti.

Chvíli mlčeli a poslouchali praskot plamínku v krbu.

"Joudy," prolomila ticho dívka "víš na co nemůžu přijít?"

"Jak přišel Brumbál na přijetí Lamarkové?"

"Přesně. Nejen, že jsme jí museli celý rok snášet na ministerstvu, přičemž nám dělala jeden naschvál za druhým. Navíc přišla s nápadem, že nás budou vydírat přes matku. Doufala jsem, ale jako vždy zbytečně, že se s ní už nikdy nesetkám. Raději bych to učila sama, i když je to nudnej předmět. "

"To mi povídej. Tam kde je ona, tam jsou problémy a to mi nikdo nevymluví."

"Jo, byla to ona, co přišla s tím, že budeme polykat preparáty. Ona pomáhala skrývat ty kruciáty, před ministerstvem a kdyby ten magor jednou nezkruciátoval Rowenu s Eileen, tak bychom byli kruciátováni dodnes. "

"Navíc jsem myslela, že jí narovnám pěstí, ten její předkus, když jsem zjistila, že ona zavolala ty odklízeče. Pak to to pitomý ministerstvo vydávalo, jako svůj výborný nápad. Mizerové. Jo a to o ní nevědí to co my."

"Ať si kdo chce co chce říká, stejně jí věřit nebudu."

"Já také ne, brácha."

Následovně oba upřeli pohled na krb, kde vesele tančily plamínky. Zanedlouho se v plameni objevil mužský obličej. Oba ztuhli překvapením. Ještě větší překvapení pro ně bylo, když zjistili komu tvář patří.
Byl to zase on, profesor Snape, kterému se jeho pověstná vráska mezi obočím, ještě víc prohloubila.

"Proč, Vy dva, nespíte?" zavrčel

"Proč ne, Vy?" vrátila mu otázku dívka

"Protože …" zarazil se "Co Vám je vůbec do toho !?! " vyštěkl

"Tak se na nás nezlobte, pane. Jsme zvyklí takhle brzy vstávat. Je to náš zlozvyk."

"Všiml jsem si, že nejste nijak nadšeni, že zde bude učit profesorka Lamarková, proč?"

"To …to … to je nadlouho." Zakoktala se dívka

"Dobře, tak si připravte odpověď tak v úterý, v osm hodin mi to povíte. A opovažte se mi lhát!… Mimochodem, ty copánky se Vám povedly."

Jakmile muž dořekl tato slova zmizel v plamenech.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama