Sourozenci 2 - kapitola třetí

6. června 2007 v 21:16 | Severusis |  Sourozenci 2
Jasmine

Celou cestu se čtveřice dětí vesele bavila, a zahnula do uličky kde utichli. Měli totiž neblahé tušení, že je někdo sleduje. Dvojčatům to bylo jasné, ale chtěli se přesvědčit.
Stáli ve stínu a mlčeli. V uličce se v tu chvíli objevili dva vysoké stíny.
Sourozenci se na sebe podívali a už jen z pohledu ostatním jedincům bylo jasné, co se chystají dělat tak se ještě víc schovali do stínu. Sevena si zapnula kapsu na zip, kde měla peníze pro tetu a spolu s bratrem vyšli ze stínu a dělali, že o dvou neví.
V tu chvíli k nim ti dva přiskočili a chtěli strhnout ty dva k zemi, ale ouha, dvojčata byla rychlejší. Než se tajemné postavy naděly tak ležely na zemi.
Dvojčata se nemýlila, byli to ti co mysleli. Na zemi leželi bystrozor Potter a jeho kmotr Sirius Black.
"Co tu děláte?" vyštěkla na ně dívka
"Na to samé se můžu zeptat i já, slečno Foxová." Zavrčel Potter
"Crammerová, pane profesore, ale na to si zvyknete." Sykl klidně Joudy a oba společně muže pustili.
"Pojďte. Ať se Jasmine o nás nebojí. " Řekl Joudy a ze stínu vyšla i druhá dvojice , Claire s Boasem.

---------
"Takže, Vy říkáte madam, že Judy je Vaše chráněnka? A jak Vás objevili ti dva? " zeptal se staré ženy Snape u stolu, kde popíjel i s ostatními čaj.
"Ano, byl pro mne šok, když se ukázali na prahu tohoto bytu a oznámili mi kdo jsou." Řekla stařena.
"Jak jsi je mohla vidět? Vždyť jsi…"
"Vím, Alastore, že jsem slepá. Proč si myslíš, že jsem pět let nevylezla z bytu?" vyštěkla žena.
"Nezlob se, Jasmine. Já to tak nemyslel. Víš jsem tak trochu…"
"Nevychovanej. K čemu jsem tě vychovávala? Určitě ne k takovémuto chování. Navíc jsi jak malej uměl zaklepat a to co jsi tu při návštěvě předvedl to nebyla slušnost, ale hulváctví. Vrazit sem jako nějakej neotesanec." Při těchto slovech Moody dělal takové obličeje, že by se děti jistě bavily. "A nedělej ty svoje obličeje! Nemysli si, že když nevidím, že nevím co děláš."
"Jasmine, ne tady a ne teď." Řekl rudý až za ušima Moody.
"Máš pravdu, budeme mít návštěvu."
"Co prosím?"
"Děti se vrací domů, za doprovodu dvou dupajících mužů."
"Jak…"pípla Nymfadora.
"Víte, drahoušku, po pěti letech se naučíte rozeznávat chůzi. A ti čtyři, chodí strašně potichu, jako duchové. Claire to má vrozené, je napůl víla. Sevena a Joudy takhle prý chodí celý život. A Boas? Ten se pro změnu snaží být neviditelný. Myslí si, že je slaboch, protože se neubránil Vlkodlakovi, toho osudného prosince."
V tu chvíli se Remusovi udělalo úzko. Nymfadora to poznala a objala ho kolem ramen.
"Nedělejte si s tím hlavu, pane Lupine. Koneckonců vy jste to neudělal." Řekl mile stařenka
"Děkuju." Pípl úzkostlivě oslovený muž

V tu chvíli někdo jemně zaklepal na dveře a stařena zvolala:
"Jen pojďte dál a ty dva hosty vezměte s sebou."

"Dobrý večer všem, dobrý večer Jasmine." Pozdravily děti přítomné, hned jak vkročili do bytu.
"Dobrý, jaké to bylo na koncertě?"
"Přímo skvělé, Jasmine. Představ si, že jsme mohli zazpívat to co nás trápí a ještě pomoci jiným." Řekl nadšeně Boas a Claire přitakávala.
"A co ty hudební skupiny? Objevily se?"
"Ano Jasmine, přijely všechny. Speedy, Freinys, Dunkews, Chuckie i Alice." Odpověděl pro změnu Joudy.
Sevena se dívala na Pottera, který měl pusu otevřenou dokořán.
"Stále mi vrtá hlavou jak jste je přemluvili?"
"Je to snadné, Jasmine. Navštívila jsem je, promluvila do duše a udělali jsme jim něco s Joudym na revanš." Vysvětlila Sevena
"Což je?"
"Speedy potřebovala … no převychovat jejich ratolesti. Naštěstí mají zatím jen jednoho chlapce a jednu dívku. Já si vzala chlapce a Joudy tu holku. Poštěstilo se jim prožít s námi, pro nás příjemný a pro ně náročný den. Potom si svých rodičů vážili. Freinys potřebovala zastoupit dva člen taneční skupiny, tak jsme tančili. Dunkews měli tvůrčí blok a tak jsme jim dali inspiraci na pár písniček. Chuckie potřebovala naučit jak se pohybovat a Alice? No, … tak jsme nemuseli dělat nic, protože jsme jim dali smysl hrát a teď je to víc baví." Řekla s úšklebkem Sevena.
"Dobrá, i když to stejně moc nechápu, ale počkat … už chápu ty výlety na ty dny a to vše pravidelně. "
"Ano, Jasmine, ale víš jaké to byly senzační prázdniny?" řekl nadšeně pro změnu Joudy.
"Jo,… Prosím tě Seveno, podívej se s bratrem na ta koťata, to poslední nějak zlobí je agresivní, ale chtělo by dotek a já se jej bojím."
"Ta, maličká, co škrábla, jen co se vyhrabala na svět?"
"Ano, ta."
"Pane profesore Snape, pane řediteli, chtěli bychom s Vámi mluvit." Řekla Sevena a podívala se na oslovené muže.
"Jistě." Přitakal Brumbál a vstal, přičemž Snape nechápavě udělal totéž.
"Pojďte s námi do pokoje, prosím."
"Dobrá."
"My zatím uděláme večeři." Pípl nesměle Boas a podíval se nejistě na Remuse.
"Děkujeme." Řekl Joudy a zmizel se sestrou a dvěma muži v pokoji.

"Tak co jste potřebovali?" zeptal se ředitel, jakmile zavřela za nimi dveře
"Víte, pane. Jde o to kotě. Po smrti paní Norrisové musí být panu školníkovi …dost mizerně…"
"Jak to víte slečno Crammerová?" divil se Snape
"Víte, určitě Vám Petrifitus…ehm…pan Python řekl, že jsme kanomantici "
"Co to s tím má společného?"
"Morgana, dcera pana Pythona, byla ta co nám to řekla a nás něco napadlo."
"Ano?" řekl nechápavě ředitel.
"No,…ehm…potřebovali bychom,…jestli byste jej nějak … nedal panu školníkovi." Vykoktal chlapec.
"Tedy, vy jste mne mile překvapili. Rád mu jej dám. A nebude to paní Jasmine vadit?"
"Ne, pane. Ta bude ráda, že se té rošťandy zbaví."
"Určitě to děláte jen pro svůj prospěch." Řekl jízlivě Snape
"Severusi…"
"Nechte ho, pane řediteli. Pan profesor je přece odborník přes Nitrovzpyt tak to ví. Co s tím naděláme. Víte jsem ráda, že pan profesor ví, že to děláme i pro jiné, než jsme my dva. Kromě nás to děláme pro profesory, pro nás studenty v Bradavicích a nováčky." Řekla s milým tónem dívenka
"Opravdu?" divil se naoko ředitel.
"Ano, pane. Znáte pana školníka. Vy a tady pan profesor, myslím z jiné perspektivy. Vás respektuje. Na studenty uvrhuje vražedné pohledy, tedy alespoň co měl svou společnici. Teď? To bude hotová kalamita. Prváci by se báli jen jít do sklepení a jak by asi šli na hodiny lektvarů ? Už tak to bylo někdy nesnesitelné. Chceme starého školníka agresora Filche, ne nového školníka, který bude nejdříve vysílat kletby a pak teprve se zeptá, zda ve sklepení nemá mít ten dotyčný hodinu,." Dodal chlapec
"Co je pravda, že Argus málokdy vychází. Debbie mi řekla, že když mu přinesla jídlo, že ho po ní hodil. Od té doby tam chodí Dobby. " řekl zamyšleně ředitel.
"Tohle kotě je to zlobivé, pane . A dle našeho názoru je to celá paní Norrisová." Řekla Sevena a vzala vzpouzející se kotě do dlaně.
Oba muži ztuhli. Dívka měla pravdu. Kotě bylo stejné povahy, stejné rudé oči. Veškeré rysy se u ní shodovaly.
"Dobrá, pokud to paní Jasmine, nebude vadit tak mu ji pošlu." Řekl odhodlaně ředitel
"Děkujeme, pane. Teď by bylo na místě, kdybych šla s Joudym pomoci s večeří ."
"Copak budete dělat dobrého?" zeptal se ředitel
"Obložené chleby a čerstvý pomerančový džus, pane. Bude Vám to jako večeře vyhovovat, pane?" Odpověděl s otázkou na konci chlapec.
"Vy děláte večeři také pro nás?" divil se ředitel.
"Ano, pane. Jste hosté a nebudete přeci do rána o hladu." odpověděla pro změnu dívka.
"Jak to myslíš do rána, Seveno?"
"Pane řediteli, jak znám Jasmine, tak byste jí všichni, jak tu jste, urazili, kdyby jste zde nepřespali, protože se blíží devátá hodina." Odpověděla.
"No, ale jak tak koukám, tak jsou tu jen dva pokoje." Řekl kousavě Snape.
"Nerada Vás zklamu, pane profesore. Tento byt má celkem osm pokojů, šest z jich Vám přichystáme. Teď bychom šli dopomoc s večeří, pokud by jste něco neměli proti. Jasmine půjde do svého a my "děti" půjdeme do našeho. Nebo máte nějaké speciální přání?" Řekla s klidem
"Já nic nepotřebuji, ale nemám tu kartáček na zuby, tak co byste s tím udělali?" snažil se Snape ty dva znejistět.
"Ufffff,…" oddychl si Joudy "Ještě, že je Claire taková perfekcionistka na zuby. Ta má určitě v zásobě sedm kartáčků navíc." Dodal s úšklebkem.
To už po chlapcově odpovědi profesorovi poklesla brada. Dvojčata dělala že to nevidí, poděkovala za to, že panu školníkovi pošlou kotě a odešli do kuchyně.

"Severusi, co tě vedlo k tomu, aby ses do nich takhle navážel? Chtěli jen pomoct Argusovi."
"Měli na všechno odpověď." Řekl tiše
"Stejně jako ty, Severusi." Odvětil Brumbál
"Hm, mají stejně dobré srdce jako jejich matka." Řekl pohotově Snape
"A také jako jejich otec " řekl s úsměvem kmet. "Pojď za chvíli bude večeře." Dodal pobízivě
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama