Sourozenci 2 - kapitola třináctá

6. června 2007 v 22:05 | Sevrusis |  Sourozenci 2
Vánoční svátky můžou být hezké, ale i skrývat nebezpečí

Od té doby se mnohé změnilo. Nejenže se dvěma dospívajícím chlapcům nic už nestalo, ale dokonce se vztah, mezi nimi a sourozenci, stal přátelský.

Všichni se těšili na prázdniny, které budou už za 14 dní. Těšil se každý, dokonce i sourozenci, avšak byla tu výjimka, kterou byl Basil Malfoy. Ten snažně prosil ředitele, aby mohl zůstat v Bradavicích. Ten by proti tomu nic neměl ale Basilův otec, Draco Malfoy, byl silně proti tomu.

Chlapce to velmi drtilo, což cítili i Sevena s Joudym, kteří sic láskou k Basilovi neoplývají, jej litovali.

Od té doby byl Malfoy neustále myšlenkami někde jinde než měl být. To všechno mělo za následek že do prázdnin jeho přispěním přišel Zmijozel o čtyřicet pět bodů.

Blížící se konec roku, znamenal pro Sevenu a Joudyho více tréninku a více vyrábění lektvarů, proti upírům.
Byli do té práce tak zabraní, že zapomínali vždy Snapea přizvat ke konzultaci což vyvolalo jeho typický škleb.
Petrifitus se dožadoval dětí, aby mu řekli co to dělají, ale ti jen zutvrzele mlčeli.
To kmeta tak rozzlobilo, že s nimi už nepromluvil.

Claire, Boas a Romula se také divili proč jsou jejich sinalí kamarádi stále někde v luftu a když se na to vždy zeptali, dostali odpověď:
"To je tajné."
A protože to jako správní kamarádi všichni tři chápali tak jen přikývli a doufali, že jim to jednou poví.

Do prázdni to nikomu neutíkalo, kromě Crammerovým, kteří měli plné ruce práce.

Prázdniny pro sourozence začaly tak rychle a báli se, aby tak rychle neskončily, protože musí vyrobit ještě jeden lektvar a budou hotovi.

Ten lektvar vyrobili hned následující den poté, co zjistili, že jim chybí ještě tento lektvar.


Vánoce byly krásné.
K Vánocům, i když to nečekala dvojčata, "nemáme rádi Vánoce", dostali dárek, který jim nakonec vyrazil dech. Byly to dvě, na vlas stejné fotografie jejich matky, které jim poslala Jasmine, po dohodě s ředitelem Brumbálem. Konečně jí uviděli v plné kráse. Na fotce byla ještě studentkou. Byla krásná, usmívala se. Jen co sourozence překvapilo, že chodila do Nebelvíru. Nejdříve byli na pochybách, zda je Moudrý klobouk poslal správně, ale nakonec byli stejně rádi kam je poslal.

Sevena s Joudym konečně přišli Vánocům na chuť a užívali si jich plnými doušky. Stejně jako minulý rok přijeli Lupinovi s kterými se tentokrát oba hodně pobavili a nasmáli se..
Už si mysleli, že to budou klidné svátky, ale brzy však zjistili jak hluboce se mýlí.

O tři dny později se totiž stalo to čeho se už dlouho obávali., ale i tak se stalo něco co je překvapilo.

Sklepní chodbou proběhl Snape s Blackem přičemž Black štěkal:
"Kdybych tam byl tak by Holly s Dolly nikdo, stoprocentně, neunesl."
Oba tak spěchali, že si nevšimli kolemjdoucích, mezi kterými byli i , již několikrát zmiňovaní, sourozenci, kterým slova rozhněvaného muže, řekla, že už nastal čas, na který se tak dlouho připravovali.
Tryskem se rozeběhli na svou kolej.
Ze společenské místnosti se rozeběhli do svých ložnic a za necelé dvě minuty se sešli zas ve společenské místnosti, převlečeni do černočerných šatů, ke kterému patřily, kalhoty, černé tričko a černý s kápí.
"Máš všechno?" zeptala se dívka bratra
"Jo, ty pláště, lektvary a stříbrný prášek"
"Přesně, to mám i já ale musíme nás vyčarovat jak si čteme a pak teprve můžeme jít."
"Tak jo." Řekl Joudy s nepatrně roztřeseným strachem
"Máš strach?"
"Hm."
"Kdybys neměl, byl bys hlupák."
"Jak říkává Remus."
"Jo." Řekl s úsměvem dívka, usmála se, přičemž jí bratr stejně oplatil úsměv a dívka vyčasovala na kožené sedačce ve společenské místnosti, je jak pohodlně leží a čtou si.
"Jak se asi bude tvářit Snape s Petrifitem?"
"To si dovedu představit, hlavně aby neskočili na špek Dolores."
"To uvidíme."
"Tak jo. Pojď, ať to máme za sebou, bráško."

Nato dvojčata vyšla nepozorovaně z hradu a zamířili přímo k Černému jezeru.

Tam je uviděl Hagrid, který na ně zahuláka: "Hej Vy dva co vy tu vůbec děláte? Navíc takle na lehko voblečení???"
Dvojčata už neměla čas na vysvětlování tak dívka vytáhla hůlku, kterou na poloobra zamířila a zamumlala "Petrificus brevis totalus."
Nato zase poloobr ztuhl a spadl do sněhu natažený jako prkno.
"Není čas na vysvětlování, Hagride. Věřte nám, jde o mnohé. Budete se moci hýbat asi za tři minuty. Tak zatím, na shledanou. "

Poodešli, aby na ně velikán neviděl. Pevně přitiskli svá zavazadla k tělu a proměnili se ve vrány a tiše odletěli.


Mezi tou dobou v ředitelně:
"Pane řediteli, … někdo přeci musí něco … udělat." Vzlykala profesorka Weasleyová opírajíc se o svého manžela.
"Hermiono., Vy tedy tvrdíte, že Vaše dvojčátka unesli upíři?" zeptal se poněkud nechápavě ředitel.
"Ale co by je k tomu vedlo?" divil se nahlas Black.
Snapeovi v tu chvíli svitlo. Aniž by vysvětlil proč, vyběhl z ředitelny.
To všechny šokovalo tak, že celých pět minut, co byl pryč, nikdo ani nemukl.
Když se muž vrátil, byl bílý jako křída.
"Co se děje, Severusi?" zeptal se jej starostlivý ředitel.
"Jsou…pryč!" pípl Snape
"Kdo?"
"Crammerovi."
"Co?" vyjekl Python "Jak to myslíš? To přeci, nemůžou. To … nemůžu přijít také o ně, to nejde."
"O čem to, zatraceně, mluvíte?" zeptal se zaraženě Weasley.
"Crammerovi mají jakýsi talent na určité řešení nouzových situací…" vysvětlil místo Pythona, který se k tomu neměl, ředitel Brumbál.
"Jaké situace? Snad ne na upíry?" zeptala se podrážděně matka unesených dětí, Hermiona Weasleyová..
"Ano, ty také.."
Všichni zůstali stát jak zkamenělí úžasem. V tu chvíli vrazil do ředitelny Hagrid.

"Pane řediteli, voni mne vočarovali a pak zmizeli."
"Kdo, Hagride?"
"Ti Ukrákanci."
"Ukrákanci, … Ukrákanci… Nemyslíte ty Crammerovi , Hagride?"
"Ano."
Hagrid vyklopil všechno co mu řekli a co všechno udělali než , údajně, zmizeli.

"Když dovolíte, tak bych si rád promluvil se Severusem." Řekl mile Brumbál.
"Jistě." Řekli všichni najednou.

V tu chvíli švihl ředitel hůlkou, kvůli čemuž začalo šumět v uších.

"Dobře Severusi. Chci ti říct jedno. … Nedělej si výčitky. Tím, že jsi ty dva vyslechl a pomohl jim lektvary zkontrolovat, tím jsi jim pomohl, aby měli čas na naplánování veškerých možností, při záchraně těch dětí."
"Ale jak,…Co když? Nechali tam své podobizny jak si čtou, jakmile jsem se jich dotkl, rozplynuli se a objevili se tam dopisy pro Vás a pro mne."
"Přečteš mi ten svůj a já ten svůj zase tobě?"
"Jistě!"
"Vážený pane profesore, Víme, že se na nás budete zlobit za to, že jsme Vás neinformovali, ale šlo o vteřiny. Navíc jsme zaslechli koho unesli dnes a abychom byli upřímní máme za ně svým způsobem zodpovědnost." To zapříčinilo, že zůstal muž udiveně zírat. "Nedivte se, prosíme, jen jde o to, že dostaly holčičky od nás přívěsky, které je měly ochránit, ale skutečnost je bohužel jiná. Prosíme Vás o laskavost, kterou Vám určitě vrátíme. Je důležité aby Boas, Romula s Remusem, pardon, s panem Lupinem, pili tři dny před úplňkem Vlkodlačí lektvar. Je nejpravděpodobnější, že se stane proměna. Důvěřujte nám, pane. Jen co zhatíme ty Upíří plány, tak se vrátíme a budeme Vám dál lézt na nervy.
P.S.
Náš návrat bude trošičku nevšední … jen abyste věděl
Crammerovi"


"Ti to tedy mají vymyšlené. Teď já." řekl ředitel

"Vážený pane řediteli,
pokud se nemýlíme, tak se jste určitě četl dopis, který jsme psali profesoru Snapeovi. Tudíž Vám to jen doplníme pár informací.
Během naší absence bude na Krvavou Dolores Abigaille Lamarkovou dohlížet její minulost, takže nebude hrozit, že Vám bude ve škole dělat nepořádek. Ne že byste to nezvládl, ale věřte mi že se určitě také pobavíte jako my, když jsme si to jen představovali. Chtěli bychom Vás poprosit o pár věcí, pane. Bude to trošku troufalé, ale…Chtěli bychom, aby jste dohlédl na rodiče Holly a Dolly. Také je potřeba aby někdo dohlédl na pana Pythona a pana profesora Snapea. Byl a bude to hodně těžký školní rok. Dovedeme se představit, jak se bude na tuto prosbu pan profesor tvářit, ale i tak to riskneme. Dejte také pozor na sebe, pane.
Crammerovi."


"Pane řediteli, vždyť je ti upíři zabijou. " řekl, ke svému překvapení, vyděšeně muž
"Vím Severusi, že máš o ně strach, ale nevíme, kde se to má konat."
"Ale já, ano." Řekl jim chlapecký hlas
Oba muži se podívali k neznámému chlapeckému hlasu tak rychle, že jim křuplo za krkem.
"Klid prosím, jen aby si toho nevšiml děda … ajajajaj … pozdě." Řekl chlapec dívajíc se směrem k Petrifitovi, který zbledl a skácel se k zemi.
V tu chvíli k muži přiběhla profesorka Weasleyová a položila jej do stabilizované polohy a její manžel odběhl.
"Ty jsi…" řekl tiše ředitel
"Mettadeus , Metty chcete - li. Vnuk pana Pythona. Ale teď tu nejsem abych Vás seznamoval s naším rodokmenem. Jde mi o totéž co Vám. Mohu jednoho z Vás dopravit tak kde se uskutečňuje ten boj. "
"To už jako probíhá?" divil se profesor Snape
"Ano, … je to složitější na vyprávění. Zkráceně… Je to místo chráněné ministerstvem, to chrání poslední dobou díky Krvavé Dolores každou špatnost a dokonce i to co se stalo s těmi batolaty. "
"Proč Krvavá Dolores?" zeptal se ředitel.
"Já to říct můžu, ale ze Seveny s Joudym byste to museli páčit. No, protože chtěla být tou nevěrnější Mortiferovi a bez mrknutí oka zavraždila své tři děti. Ani je nepohřbila. Udělali to právě Sevena s Joudym a tehdy je, díky jejich kanomatii, duchové jejich schránky požádali, aby se jí mohli jednou pomstít a brzy se to stane."
"Jak?"
"Na každém jejím kroku jí budou celý měsíc pronásledovat. Už jen když viděla Vrány tak úplně ztuhla, … to byl panečku pohled." Ušklíbl se klučina a náhle zvážněl s upřeným pohledem na Snapea.
"Tak chcete za nimi nebo ne?"
"Jak se tam ale ti dva dostali?"
"Přelstili Lokátor, který nejen lokalizuje všechny čaroděje, ale i chrání různá místa, čímž ochranu území zápolení přelstili takhle..." řekl chlapec a luskl prsty. "A dolétli tam."
"Pane řediteli, …"
"Jen běž, Severusi. Je to tak trochu i tvůj boj. Hodně štěstí."
"Ještě moment, pane. Vezměte si pár těch lektvarů a plášť z polovidové kůže…"
"Pokud jde o ty lektvary tak ty mám u sebe, ale ten plášť nemám."
"Ale ano, pane. Zde jeden mám. Neptejte jak nebo kde jsem ho vzal, a vezměte si ho. Mně je na nic. Hlavně aby se Vám nic nestalo. Můžeme?" řekl chlapec , dávajíc mu plášť a podal mu ruku.
Snape nelenil a chlapci , i když si připadal divně, ruku podal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama