Sourozenci 3 - kapitola pátá

19. června 2007 v 18:17 | Severusis |  Sourozenci 3
Sexy postavička

"Siriusi, tak se uklidni. Vím že ti dva mají jisté … názory na věc a vše řeší po svém…. " řekl ředitel svému novému profesorovi, když za ním přišel jednoho večera si na , koho jiného než, na dvojčata stěžovat, přičemž byl jejich otec, profesor Severus Snape, který jen poslouchal a do ničeho se nepletl.
"Štvou mne, za celou dobu v mých hodinách nevyslovili formuli, a když jim řeknu že to musí dělat, tak na mne mrknou a pokračujou vesele dál."
"Přičemž jsi jim za čtrnáct dní strhl 75 bodů."
"Přesně. … Divím se že to Minervě nevadilo…"
"Ale ano, ale když viděla tu jejich pokročilost tak je nechala v sebevzdělávání. Pokud sis ještě nevšiml tak jsou značně dopředu a …"
"Dopředu nedopředu, lezou mi na nervy. Ještě víc mne štve, že jim to ubrání bodů nevadí."
"A co jsi čekal, jako jejich reakci?"
"Výbušnost, brekot, protest, cokoliv."
Do debaty se vmísil Snape
"Víš, Blacku, když jsem se jich zeptal, jestli jim nevadí, že máš k nim pořád nějaké připomínky a odebíráš body, mi odpověděli přesně takhle: "Proč by nám to mělo vadit, je to normální, jen ať si hraje. Kdo si hraje nezlobí. A pokud jde o ten řev, tak ať štěká, je to pořád lepší než aby vyl." … Jo a mimochodem, ty body jim prozatím nechybí ,pokud sis všiml spíš naopak. Zmijozel vede o celou stovku … což mne mrzí , protože se tak mooooc snažil." Dodal se zadostiučiněným úšklebkem.
"Jen se směj, Snape. Ty se tváříš jako by byli tvoji, ale nejsou. Judy by se do tebe nezakoukala, leda by byla slepá." Řekl doufajíc, že soka vypudí.
"To jistě." Řekl sebejistě s úsměvem od ucha k uchu.
"Jsi divnej, stáří ti leze na mozek."
"Když myslíš."
"Severusi, mohl bys zajít pro ty dva a přivést je sem? Chtěl bych se jich na něco zeptat."
"Jistě, pane řediteli." Řekl klidně a odešel
"Na co se chcete zeptat, smím - li to vědět." Zeptal se s nadějí, že bude mít proti těm dvěma něco v rukávu.
"Počkej chvilinku a vše se dozvíš." Řekl s úsměvem kmet a umlkl.
Netrvalo dlouho a Snape zaklepal na dveře, na které ředitel pozval trojici očekávaných dál.
"Dobrý večer. " pozdravila dvojčata muže.
"Dobrý," pozdravil ředitel "víte proč tu jste?" zeptal se jich
"Ne, pane řediteli."
"Dobrá, nemohl jsem si nevšimnout, že spolu s Kronkem, Hoofem a prváky z mudlovských rodin, děláte takové kroužky. Nechci se Vás dotknout, ale doufám že je nešikanujete." Zeptal se přátelsky. Tato věta, Blackovi nahrála do karet, ale ne na dlouho, protože jej schladila odpověď, která byla pro něj snad horší než ta dnešní ledová ranní sprcha, když si pletl kohoutky.
"No, to ne, pane řediteli. Šikana? No to ani náhodou. My jsme se rozhodli proti tomu bojovat.."
"Takže, šikana zde opravdu existuje?" divil se Black
"Ano, na prvácích."
"Pomáhá to?"
"Ano, Zmijozelská šikanující skupina toho zanechala, Havraspárská též a Mrzimorská se bojí vystrčit noc ze své nory."
"A Nebelvír?" zeptal se ředitel
"Tam je to bez spolupráce, a navíc to není naše kolej, když tam bude šikana, je to věc Nebelvíru, ne naše, i když nás to bude krákat.."
"Proč? O čeho jsem tak já?" štěkl Black
"To nechtějte vědět…"
"Tak pozor!!!"
"Na co?" udělali na oko vyděšené pohledy, přičemž jim oči těkaly po celé místnosti.
"Nedělejte hloupé! Myslíte že když ovládáte Zvěromagii tak jste chytří, co? Na co jste chtěli říct, že jsem v Nebelvíru?"
"Upřímně?"
"Jak jinak!!!"
"Pro zábavu!!!" řekla rázně dívka
"S Nebelvírem jste kamarád a vše jim prochází, stačí aby se na Vás jak Potterovi , Weasleyovi, nebo jim podobní usmáli, a je jim vše prominuto a aby jejich dušičky měly klid tak mají na účtu o dalších deset bodů víc. Paní profesorka McGonagallová byla jinej machr. Přísná, ale spravedlivá. Měřila stejným metrem." Doplnil chlapec.

Tyto poslední věty zněly Blackovi stále v hlavě i poté co ředitel zastavil dialog a propustil děcka aby šla na svou kolej. Snape byl dle Blacka až moc spokojenej, tak na jeho adresu utrousil mnoho poznámek, které by jej jindy rozhněvaly ale teď to vzal klidně, přičemž mu popřál dobrou noc.
"Psí čumák" Black byl jeho vřelostí tak překvapen, že místo toho aby si otevřel dveře svého kabinetu a vešel, je měl zavřené a rozplácl se na ně jak dlouhý tak široký. Přičemž jen hlesl cosi co znělo jako kňournutí.

Celou noc nemohl spát, zatímco jeho sok spokojeně oddychoval ve spánku. Profesor přeměňování se snažil usnout, ale hlavou se mu honila debata s dvojčaty , která mu zavinila nespavost.
Přemýšlel, zda ti dva mají pravdu, a když si zrekapituloval to co se dělo za posledních 14 dní. Viděl přesně to co mu byl dnes večer řečeno, ale i přes tohle všechno si řekl:
"Tihle dva mi pijou krev. To jim nezapomenu. Ten Snape ještě s nima drží, to mne se….štve. Ale stejně jim budu ubírat body, kdy uznám za vhodné…a to je mé konečné slovo."
Otočil se na bok a usnul.

Další dny jak jen Blak mohl tak sourozence šikanoval a dělal z nich před ostatníma studentama hlupáky. Když ale viděl, že to pozbývá účinku a baví se tím jen Nebelvírští a pár Zmijozelských, tak se rozhodl, že přistoupí k radikálnějšímu útoku, i když si říkal že to je moc, ale i tak začal vyprávět o dětství jejich matky, kterou znal už během studií, která chodila o rok níže než on. Jak vypadala jako ropucha, že byla sice chytrá, ale že už nic prý jiného. Vyprávěj její první pokusy s hůlkou, a mnohokrát to i přibarvoval aby to bylo víc ponižující.
V Seveně se to začalo vařit a nebyla sama Vařilo se to i v Joudym a Romule, která měla strýčka Blacka čím dál tím méně ráda. Basil vypadal že se co nejdřív rozbrečí ale v tu chvíli se stalo to co překvapilo nejen studenty tak i samotného profesora, který zbledl jak stěna. Stál tam v trenclích se srdíčky, bílé tričko TOP s nápisem "JSEM K SEŽRÁNÍ" a podkolenky s kakhi proužky. To vyvolala další smích a ten tentokrát nepatřil jeho historce, ale jeho "sexy" vzhledu a postavě. Nato muž utekl z učebny a studenti stačili jen zahlédnout nápis na zadní části trenýrek "PLÁCNI SI." Čemuž se rozřehtali ještě víc, dokonce i děti jeho kolegů z Nebelvíru od kterých by to nečekal.

Muž běžel chodbou tak rychle, že si nevšiml Snapea, který mu šel naproti. Když uviděl jeho obleček, hned mu došlo která bije. Nedalo mu to a začal se od srdce chechtat na celé kolo.
"Jen se směj!!!" zaburácel a rozešel se ladně dál jakoby nic. V tu ho Snape plácnul po zadku.
"Co děláš?!! Jsi normální?!!" zařval a začal rudnout
"Tak mne o to nemáš žádat, ty svůdníku." Řekl a koketně zamrkal "Ten nápis na zadnici o to vysloveně žádá.". dodal a pokračoval v bavení se nad fantazií jeho ratolestí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama