Sourozenci 3 - kapitola dvacátáprvní

22. července 2007 v 22:46 | Severusis |  Sourozenci 3
SKUTEČNOST
Profesor Black se tedy na doporuční odhodlal a řekl své přítelkyni, matce jeho dítěte profesorce Greenové, že má dospívajícího syna. Čekal bouřlivou reakci, která se však nedostavilo. Spíše naopak. Žena jen mlčela a upřeně pozorovala jeho "psí" oči.
"Tak řekni něco, Shirley. Nemlč pořád, prosím." řekl po půl hodině hrobového ticha.
"Co ti na to mám říct? Asi se tě přímo zeptám: "Kdy mi ho představíš?"." Odpověděla klidně pozorujíc jeho překvapený výraz.
"Tobě to nevadí?"
"Siriusi, je tvůj syn. Já tě miluji a budu. Vždycky. Rozumíš?"
"Taky tě miluju. Shirley, moc tě miluju. "
"Miloval jsi matku tvého syna?"
"Miloval, … zemřela při porodu. … Protože jsem byl nucen se skrývat, nemohl jsem jej vychovávat a dal jsem jej … "
"K jiným čarodějům. Ti jej vychovali. Chodí do jiné školy, ale už jej pěstouni nechtějí tak se o něj postarám já. "
"Do kolikátého ročníku chodí? Do čtvrtého, ale prý to tak fláká, navrhují vyloučení"
"Neboj, miláčku. Spolu to zvládneme, uvidíš."
"Shirley ty jsi poklad. Co bych si bez tebe, Vás dvou…počal…" řekl rozechvěle a políbil jí.
Snapeovi vrtalo hlavou, s kým si jeho děti dopisují. Rozhodl se vypátrat kdo je adresát, ale i přese všechnu jeho čipernost, vychytralost a další jeho předpoklady pro vypátrání pravdy se to dvojčatům podařilo utajit. Bylo to záhadou skrývající skutečnost.
"Remusi, pozítří bude úplněk a je vidět jak na tobě, tak i na Romule na tom Boasovi, že to bude trošku složitější …" řekl ředitel, když si jej zavolal do ředitelny.
"To vypadáme asi ještě hůř než jsem si myslel." Zasípal
"Není to jen můj názor. .. Nezapomeň, že na tebe teď Nymfadora nemůže dohlédnout. …"
"Ano, to máte pravdu, ale…"
"Mám pro tebe takový návrh. … Co kdyby se o Vás tři postarala Sevena s Bratrem, Severus a Sirius."
"Nechci je obtěžovat."
"Remusi, nebuď paličatý. Ti dva to udělají rádi. Oni, myslím sourozence, se mne zeptali, zda bych jim dal požehnání, k dohledu během úplňkové noci. "
"Vážně?"
"Já bych ti nelhal. To snad víš."
"To ne. To bych si netroufl ani myslet. Překvapilo mne to. Nepochybně ti dva mají zkušenosti. Vždyť už s námi měli čest trávit úplňkovou noc. "
"Tak co jim mám říct?"
"Já jim to řeknu sám, pane řediteli. Dovolím jim to, když Severus nebude proti."
"Dobrá. Tak si jdi odpočinout chlapče."
"Ano, pane řediteli, děkuji. "
Otec dvojčat byl proti, ale na naléhání těch dvou se i ke svému překvapení podvolil. Dokonce i oběma slíbil, že v zájmu psychického zdraví, jejich matky, o této záležitosti před ní pomlčí.
Slovo dodržel.
Remus je, i když by nemusel, poučil jak se v daných situacích zachovat.
Ty dva dny utekly jako voda. Basil dal před setměním Romule pusu a ona pak s otcem, a spolužákem ze druháku, Boasem a spolužáky Sevenou s Joudym, odešli do Chroptící chýše.
Snape vzkázal po Blackovi, že přijde za deset minut a šel , zalhat matce jeho dětí i když pravda milosrdně že ti dva si, zase, čtou. Také jí řekl, že bude dlouho do noci u pana ředitele něco řešit, ať na něj nečeká. Políbil jí. Popřál dobrou noc a odešel do svého kabinetu. Tam vzal pár potřebných lektvarů a šel za ostatními.
Už byla tma a jak značil štěkot psů přede dveřmi pokojů, proměna už byla dokonaná.
I když by měli být tři Vlkodlaci, po Vlkodlačím lektvaru, krotcí a neškodní jako štěňata, tak do toho přece jen měli daleko. Ti totiž ňafali a rafali.
Muž se do toho nechtěl vměšovat, aby něco nezmařil.
Udělal dobře. Zanedlouho Vlkodlaci si začali se psy hrát.
"Black je s Lupinem, Sevena s Romulou a Joudy s Boasem. Výborně. Tak počkám tu do rána. V případě nouze jim pomůžu. Jinak tu jsem k ničemu." Pomyslel si, pohodlně se a tiše opírajíc o zeď pozorujíc a poslouchajíc situaci.
Čas utíkal rychle. Občas byl slyšel zavytí jak vlkodlačího, tak i psího. I když to bylo mnohdy těžké rozpoznat, které je které, ale zvládlo se to. Muž si připadal nepotřebný, nedůležitý. Netrvalo dlouho a nastala doba zpětné proměny. Sevena s Joudym se proměnili zpět na lidskou podobu, aby nemuseli těm dvěma vysvětlovat, že jsou Zvěromágové. Nikomu se celkově nic nestalo. Až na pár škrábanců a pár chňapnutí, byli všichni v pořádku.
Tahle noc byla pro mladá Vlkodlačata zřejmě dost náročná, protože se oba zhroutili na zem a kňučeli.
Sourozenci sundali své pláště a zabalili je do nich, protože jak my všichni dobře víme, že Vlkodlaci během své proměny přijdou o své oblečení, které nakonec bude na cucky.
Zabaleného Boase s Romulou odnesli Black se Snapem, zatímco dvojčata pomáhala podpírání Remusovi, který od kamaráda vyfasoval nejedno kousnutí.
Na ošetřovně všechny prohlédla ošetřovatelka, která oznámila, že až na to Remusovou kousnutí a fyzické vyčerpání, jsou všichni v pořádku.
V tu na ošetřovnu , doslova, přiletěla rozlícená matka dvojčat:
"Kde jste byli? Co jste si mysleli, že jste dělali? Kdo si myslíte že jste? Zmizíte si a já se jako že se nechumelí, dozvím, že Vy dva hlídáte …" řvala na celou místnost
"Zadrž, Judy." Snažil se jí marně uklidnit Snape
"Ty jsi toho také vinen, Severusi. Proč jsi mi to neřekl? "
"Kdo ti to řekl?"
"To já." Přiznala se , bez mučení, metamorfomágská , za ní upalující, čarodějka Nymfadora.
"Nevěděla jsem, že to neví. Promiň."
"Za co se omlouváš!?!" zakřičela na ní otázku, jako kdyby byla od ní kilometr daleko.
"Mami, já…my…"
"Vy dva, mlčte. Zklamali jste mne, že ke mně nemáte důvěru. Jste…"
"Judy." Zastavila jí spolutěhulka Nymfadora-
"Ne, Nym. Tohle je mezi námi."
"Máš pravdu, mami." Řekla Sevena chystajíc se odejít. Když byla u dveří slyšela , to co její bratr a jejich otec Severus Snape.
"Lhali mi, už jim nebudu věřit."
Tato myšlenka Seveně stejně jako Joudymu, ublížila. Nikdo z nich nedal nic znát.
"Mami, jsme hold takoví a takovou skutečnost musíš přijmout, ať se ti to líbí nebo , ne."
Řekl chlapec.
Dívka mlčela dívajíc se na otce.
"To bude, dobré, jen potřebuje čas se tou skutečností prokousat." Zanitrovzypil jí
"Ano, jistě, tati."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama