Sourozenci 3 - kapitola dvacátátřetí

22. července 2007 v 22:52 | Severusis |  Sourozenci 3
RODINA
Dvojčata se zase usmívala. Matka se usmívala také a nejčastěji na ně a jejich otce.
Jak rychle zkoušky přišli tak rychle utekly. Všichni se ještě otřepávali z husí kůže, kterou z nich měli.
Všichni, i když někteří díky dobré náladě profesorů, prošli.
Radost byla očividná. Všichni se veselili a slavili. Objevil se i alkohol, který způsobil, že nejeden slavitel měl druhý den kocovinu jak vyšitou. Každý si jí snažil léčit po svém, ale nakonec stejně skončili, s nesnesitelnou bolestí hlavy, na ošetřovně. Všichni si vymýšleli různé výmluvy, proč je třeští hlava. Ošetřovatelka věděla, která bije, ale nechala je, aby řekli své vymyšlené nesmysly, protože jí to pobavilo. Zdravotnice si zapisovala, jen pro zajímavost, kdo si k ní přišel pro lék.
Nakonec zjistila, že sečteno a podtrženo, nejčastějšími žadateli o pomoc, byla Nebelvírká kolej se dvaadvaceti žadateli , za ní Havraspárská kolej se šestnácti uchazečů o pomoc, po ní Mrzimoští petenti v počtu dvanácti studentů. K překvapení ženy přišly jen nevlastní sestry Seveny a Joudyho s hromotluky Crabbem a Goylem.
Toto zjištění Madam Pomfreyovou přimělo, aby vytvořila nejeden překvapený výraz.
Když se svěřila řediteli, u které ho byli zrovna, Black, Snape a Lupin. Ti byli také překvapeni a nejvíce, Black, že jeho kolej byla nejčastějším žadatelem u zdravotnice.
Snapeovi rychlostí evanesca došlo, jak to že za nejnižším počtem žadatelů o záchranu, se zasloužila jeho dvojčata s jejich vykutáleností a znalostem.
Všichni studenti se balili protože následující den je plánován odjezd z Bradavic a po něm … hurrrrááááá… prázdniny.
"Školní rok nám dnes večer končí a zítra začínají dva měsíce zaslouženého odpočinku, který každý z Vás prožije dle svého." Začal svou tradiční závěrečnou řeč ředitel "Letos je stav bodů kolejí následující … Na čtvrtém místě Mrzimor se 351 body, od třetí místo a druhé místo se dělí Nebelvír s Havraspárem se 406 body a na prvním místě už potřetí Zmijozel s 458 body."
Následoval hromadný aplaus.
"Zmijozel získal školní pohár!!!" dodal a přidal se k potlesku
Zmijozelští se hlasitě možná i více než hlasitě se veselili.
Tato zábava vydržela i po slavnostní závěrečné večeři, při které se všichni studenti cpali až se jim dělaly boule za ušima.
***
"Tak Judy, opatrně…" pomáhal jí Snape do vlaku.
"Děkuji ti." Řekla mu dotyčná a políbila ho.
"Dávejte na matku, pozor. Vyzvednu Vás na nádraží."
"Ano, tati."
"Neboj se o ně Severusi. Budeme ve stejném vagónu a kdyby se něco dělo tak mi ti dva dají vědět, že?" řekl Remus mrkajíc na havraní dvojčata.
"Jistě" odsouhlasila s vážným výrazem.
"Tak pa Judy." Řekl mile až sladce přičemž ti co to slyšeli , mezi nimiž byli i studenti si málem sedli na zadek.
"Pa, Severusi." Řekla a šla se posadit.
"Neboj tati. Nadělali jsme mnoho vránovin, ale teď nám důvěřuj."
"Hm, …" víc nemusel říkat, tentokrát jeho mimické svalstvo dávalo značně najevo, jak je celý nesvůj.
Remus proto navrhl,. Že cestou na zpátek, by měli jak jeho děti, tak i Snapeovi ratolesti jet spolu a on dohlédne na obě ženy.
To bylo sice Snapeovi proti srsti, ale svolil.
"Tak to ti pěkně děkujeme!" řekli mu oba přes Nitrovzpyt "Tak nashledanou." Rozloučili se a odešli za Romulou a Naturisem.
Cesta proběhla hladce. Remus se s ženami skutečně bavil. Dokonce byl u pohybech děcek v bříškách těhotných žen.
Romula se bavila se Sevenou a Basilem. A její bratr s Joudym.
Když se šel Remus podívat na puberťáky, zjistil, že sice je všechno v pořádku, ale z jejich pohledu bylo nad slunce jasné, že chtěli ti dva být s matkou a záviděli mu ty okamžiky, které s ní i když po boku své ženy, mohl trávit.
Dokonce , když naposledy přišel, jeho děti, včetně Malfoye spali. Sevena s Joudym však četli.
Překvapila ho témata.
Sevena četla knížku : "BUDEME MÍT DOMA MIMINKO. CO NÁS ČEKÁ?" a Joudy zase "ZDRAVÁ VÝŽIVA PRO TĚHOTNÉ."
Oba naráz zavřeli knihy, vyšli za ním ven.
"Je hezké, že se takhle připravujete."
"Chceš to půjčit?"
"Máte to rozečtené."
"To nevadí, už jsme to četli v Bradavicích, ale nudili jsme se."
"Nevadilo…"
"Ne, za hodinu budeme na místě, jdeme vzbudit. A maminka se má jak?"
"Dobře, teď odpočívá."
"Skvělé, tak zatím."
Na nádraží King Cross to žilo. Hlavně na nástupišti 9 ¾, kde se všichni studenti, jak mezi sebou loučili, ale i jak se shledávali se svými rodinami.
Sourozenci se loučili s Pitym, který jim děkoval a slíbil, že jim bude psát. Nato se s nimi rozloučil a odešel se svými rodiči.
Za nedlouho se na nádraží objevil jejich otec ve stejném mudlovském oděvu co vloni a šel přímo k nim a jejich matce. Odtamtud je doprovodil k sobě domů
Těhulka, po spatření jeho příbytku oněměla úžasem. Dvojčata chtěla pomoci matce s vybalování a různými maličkostmi, ale otec je poslal do jejich pokoje. Sice se chvíli ti dva zdráhali, ale když viděli, že jejich otec začíná blednout vzteky, a jeho vráska mezi obočím se začíná prohlubovat, řekli si že nebudou dráždit tátu svou tvrdou havraní hlavou a vyběhly schody po třech div se nepřerazili a bylo slyšet , i když zpola rázné tak si spěšné zavření - zabouchnutí dveří.
,,Je to tu nádherné, Severusi."
"Ještě krásnější je to tu, když tu mám, Vás všechny po hromadě. … Pojď posaď se, ta cesta byla namáhavá." Řekl doprovázejíc jí takovým citem, jako by byla z cukru, ke křeslu a její nohy podložil taburetem na němž byl měkoučký polštář. Žena si řekla o šálek čaje, který jí šel muž hned udělat. Než se však vrátil, jeho drahá polovička spala.
Nato jí opatrně, aby jí neprobudil, vzal do náruče a odnesl do jeho pokoje. I přes ty schody, se mu podařilo donést ženu na cílové místo. Chtěl jí položit na postel, ale v tom mu zamezila dvojčata, která jak tiše tak i svižně přicupitala a šeptem mu řekli, aby jí položil ne bok. Připadalo mu, že se obrátily role. Že oni jsou profesoři a on studenti.
V myšlenkách se tomu pousmál a položil jí na postel otáčejíc jí na bok. Těhulka si spokojeně oddychla a pokračovala se spaní. Snape jí opatrně přikryl a kochal se pohledem na ní.
"Je to tak lepší." Zašeptaly děti a odešli z místnosti.
"Děkuju." Zašeptal
"Teď mám konečně celou rodinu po hromadě." Liboval si při té myšlence, uvelebujíc si ve svém křesle "To je má rodina." Pomyslel si, spojil si své dlouhé hubené prsty a soustředěně pozoroval každičký pohyb Judy, přičemž upadl do více než spokojeného spánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Antea Antea | Web | 23. července 2007 v 11:18 | Reagovat

Super :-))  Už jsem myslela že se nedočkám :-)

2 Severusis Severusis | Web | 23. července 2007 v 17:37 | Reagovat

PARDON, ZAVIROVAL SE MI POČÍTAČ A BYL PÁR DNÍ MIMO. Tudíž i mé psaní. Pracuji už na dalších sourozencích. Prosím o trochu strpení. děkuji.

:-D

3 Hanako Hanako | Web | 23. července 2007 v 23:47 | Reagovat

Zavirovanej comp se bere jako dostatečná výmluva:D ;), ale teď už ho máš doufám v pořádku takže do práce ať mám co číst:D ještě chybí slůvko prosím, takže moc moc tě prosí jedna zbloudilá dušinka, pro kterou se Sourozenci stali jednou z jejích duševních jídel:))))

4 Severusis Severusis | Web | 24. července 2007 v 21:29 | Reagovat

už píšu až se vaří klávesnice...:-D

5 Aurora Aurora | 30. července 2007 v 18:24 | Reagovat

Tá poviedka nemá chybu. Prečítala som ju za 2 dni, škoda že ešte nieje pokračovanie. Dúfam, že sa ho dočkám skoro.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama