Sourozenci 4 - kapitola devátá

29. září 2007 v 21:24 | Severusis |  Sourozenci 4
DELIRIUM.
"Jak se cítíte, slečno Crammerová?" zeptala se jí druhý den po probuzení, madam Pomfreyová.
"Trochu přiškrceně, ale jinak to jde." Řekla s bolestivou grimasou.
"Měla jste několik zlomených žeber a vnitřní krvácení."
"Tak to vysvětluje." sykla
"Byl tu několikrát, Váš bratr. Mám vás pozdravovat. Také Váš otec a pan Swain Black. Ten Vám vzkazuje, že se ještě staví."
"Děkuji a otec neříkal nic?"
"Ne."
"Asi se zlobí."
"Za co by se zlobil? Kvůli zápase?"
"Hm."
"Měl o Vás strach. Vlastě jsme měli o Vás všichni strach. Občas se stávalo, že jste přestala z ničeho nic dýchat. Musela jsem na Vás dohlížet celou noc, abych zabránila nejhoršímu, kdyby náhodou."
"Děkuji. … Madam, a co mne to vlastně praštilo?"
"Swain … no říkal něco o nějakém paprsku."
"Paprsku?"
"Ano." Přikývla
"A kdy budu moc jít na kolej?"
"Sice jste vyrostla, ale povaha je stejná. Kam byste spěchala?"
"Prosím. Jen Vám tu zabírám místo. Cítím se docela dobře."
"Dva dny tu zůstanete." Řekla se vší vážností.
Sevena si chtě nechtě, musela vzít lektvar, který jí žena podala a usnula.
---
"Severusi, už nad tím přemýšlím dlouho. " řekla, Judy Corvus Crammerová, chovajíc malého Damona.
"Nad čím, miláčku?" odpověděl otázkou , opravujíc práce studentů.
"Proč malej brečí, když jsou tu ti dva."
"Ano, je to vážně záhada."
"Ráda bych udělala takovej experiment."
"Jakej?" podíval se na ní překvapeně.
"Pozveme je zvlášť. A pak zjistíme kdo z těch dvou mu vadí a zeptáme se toho dotyčného, proč si myslí že to tak je."
"Dobrý nápad, drahá. Ale vezmi v potaz, že když bude mít vinu jeden z nich tak to může být pro toho dotyčného více než bolestné zjištění."
"Máš pravdu, ale jak jinak to zjistit?"
"Uvažovala jsi o tom, že to může být jen hloupá náhoda?"
"Divná , dlouhotrvající náhoda." Řekla stroze
"Co když za to mohou oba?"
"I to se dá vyřešit." Řekla rázně
"To jistě."
"Tak kdy to provedeme?"
"Nechme to na sobotu. Bude více času to vyřešit."
"Dobrá, máš pravdu." Políbila ho.
V sobotu skutečně byl proveden experiment. Ani Joudy ani Sevena nevěděli co se na ně chystá. Proto to brali jen jako zdvořilostní návštěvu.
Nejdříve byl pozván Joudy, kterého potkal otec jako prvního. Damon si spokojeně pobrukoval. Jejich matka Judy byla spokojená a doufala, že tak to také dopadne u Seveny. Přání se jí však nesplnilo. Po příchodu Seveny začal klučík vřeštět. Když viděla Sevena, že Joudy tam byl už delší dobu a bratříček byl v klidu, rychle jí došlo , že pláč je kvůli ní. To už bylo na ní moc. Už dříve se obávala této možnosti, a proto, než stačil někdo nějak zareagovat, vyběhla ze dveří a byla pryč. Vřískot ustal.
Joudymu bylo jasné proč odešla. Právě toho, že Damonek vyvádí kvůli ní, se strašně bála. Proto se rozhodl jít za ní, ale kam? Určitě se někam schovala. Někam kde bude sama. Byla už kvůli těm nočním můrám dost nesvá. Rozhodl se setru najít. Rozloučil se a pustil se do pátrání po sestře. Mohla být kdekoliv. Na hradě, na pozemku školy. Možností bylo, ale která je ta správná.
Sevena nebyla k nalezení celý den. Joudy se zeptal Swaina, který se zrovna ošklivě pohádal s otcem, zda jí neviděl. Dostal zápornou odpověď. Hoch také na tom nebyl zrovna nejlépe. Joudy mu chtěl nějak pomoci, ale hoch to odmítl. Proto bratr ztracené dívky hledal dál.
Swain hledal na hradě místo, kam by se mohl ukrýt před vším. Prošel skoro celý hrad.
V tu uviděl před sebou uslzenou Sevenu.
"Joudy tě hledá." Řekl podrážděně, i když zrovna na ní nechtěl
"Já vím." Ignorovala jeho jízlivost
"Proč …" nedořekl
"Nemám náladu."
"Stalo se něco?"
"A tobě?"
"Pohádal jsem se s otcem. Potřebuju se někam ulejt, nevíš o nějakém místě?"
"Pojď, znám místo, kde budeš mít klid. Budu tam i já, ale neboj nebudeš o mě vědět."
"Nevadí, a kde ?"
"Tady." Ukázala na dveře, kde ještě před chvílí byla jen zeď.
"Páni."
"Pojď." Vešla dovnitř a chlapec jí následoval.
Uvnitř byla sedačka, a křeslo na které si dívka sedla. Před pohovkou byl stolek se skleničkami a lahvemi tvrdého alkoholu.
"Teda, to je paráda. Kde jsi to vzala? To je to co potřebuju." Zaradoval se uvelebujíc se na pohovce.
"Nemysli si o mě že jsem alkoholik…"
"V pohodě." Nalil oběma skleničku moku a mlčky se napili . Tak pokračovali dokud nebyla polovina lahví prázdných.
Joudy k večeru hledání vzdal. Věděl , ze zkušeností, že pokud sestra nebude chtít , tak jí nenajde. I přese chlapcovo varování otce, se muž rozhodl dceru najít a promluvit si s ní. Měl výčitky, že si s dcerou nepromluvil, když potřebovala.
Nehledal však sám. Přidal se k němu Black hledající syna a Remus, jenž s oběma byl pro případný vzájemný konflikt, který je u těch dvou více než možný.
Otcové už byli z hledání zoufalí, hledali všude možně. Dokonce načapali nejeden zamilovaný pár studentů v křoví a v koutech , laskajíc se, který s vysloužil odečet bodů. Avšak ani jeden ze tří mužů si nevzpomněl na komnatu nejvyšší potřeby.
Přišli až na místo, kde je. Dveře byly zavřené, ale odemčené. Remus vzal za kliku a tiše otevřel.
Oba , značně posilnění alkoholem, studenti se čemusi smáli a vrávorajíc cosi probírali.
Muži chtěli zakročit, ale ze zvědavosti , od toho na chvíli upustili.
"Tak, … myslím…" řekl vrávorajíc hoch " že už máme vyřešeno, kdo z nás … má většího šimpanze." rozchechtali se
"Opici, ne?" zeptala se
"To je fuk. Hele, Sevinko, nebyla by ještě jedna mališká kořalčička."
"Do další nožšky?" zašišlala pod vlivem alkoholu
"Jo." Klesl na sedačku a začal se čemusi smát.
"Ona by byla, ale nejsi šššš…."
"Cooo?"
"Šsssstonožška." Začala se také smát a chlapec s ní.
Muži se rozhlédli po místnosti a zatajil se jim dech. Všude kam oko dohlédlo, ležela nějaká prázdná flaška, od whisky, vodky, a červeného vína.
"Hele Sevie, můžu ti něcco říhíct?."
"Hm." upřela na něho znavený pohled
"Ta rána mému otci … ta ssseedla. " zdůraznil
"Tobě to nevadí?" divila se a doposud schovaní , Snape s Remusem se bavili a zmiňovaný muž se šklebil.
"Ne, protože kdyby mi někdo tak hrubě škubl s vlasy, tak … tak… nevím, ale na tohle bych nepřišel."
"To nebhylo naschvál." Řekla smutně, usrkávajíc alkoholu.
"Já vím, ale byla to nádhera."
"Swaine, chci se na něco, … zeptat."
"Hm?"
"Jaké jsi měl dětství?"
Mlčel.
"Tak nic."
"Dětství? Raději nemluvit. Už jsem chtěl od těch pěstounů vypadnout. Ve škole … Tam jsem to nenáviděl. Hlavně kvůli poručníkům. Ti mi jí vnutili a znechutili tím, že když do ní bude chodit Padínek, tak já musím taky."
"Padínek?"
"Patrick. … Rozmazlenej fracek, který mi dělal jen naschvály a já už chtěl konečně z té rodiny vypadnout. Ve škole jsem měl … kamarádku, která byla pro mne všechno, ale nechala se svést mým nepřítelem,…" upil ze skleničky. "Ten si na mě zasedl už od začátku. Miloval jsem Mirandu. Chtěl jsem ji, ale …"
"Nechtěla tě."
"Ale jo, … ale … on byl rychlejší a hlavně měl vliv mezi studenty a já byl jen póvl. Ve škole mi předměty šly, ale oproti Bradavicím je to tam zaostalé a nudné. Vše jsem byl schopen dohnat, jen ne lektvary. Mohu být upřímný?"
"Povídej."
"Tvůj otec, Profesor Lupin a Wealseyová s Potterovou byli jediní co se ke mně chovají jako ke každému jinému studentovi. Bez protekce. Nikdy jsem nebyl protěžován a nesnáším to. Můj otec to nechápe! Myslí, že mi tím pomáhá, ale je tomu spíše naopak." rozbrečel se
"Dej mu čas." Pohladila ho po vlasech "Nezná tě a ty jeho. Musíte si promluvit v klidu. " dodala uklidňujícím hlasem.
"Díky."
"Není za co. Přátelé si pomáhají."
"Jo a to my jsme. Jsem moc rád. " promnul si oči.
Sevena se podívala směrem k mužům. Uviděla jak svého otce, tak i Swainova. Remus zrovna stál ve stínu,tudíž jej neviděla.
"Swaine, je to tu."
"Co?" zeptal se nechápavě.
"Delirium. Vidím budoucnost. Nejenže si to lidi myslí, ale jsem mu podobná."
"Komu?"
"Otci! Budu stejná jako on! " rozbrečela se.
"Vidím, ale oproti mé budoucí vizáži jsi hezká, ale zato já budu krasavec k pohledání. Také celej on! … To abych se začal učit chodit norami." Řekl jízlivě opírajíc se o opěradlo sedačky.
To už oba muži nevydrželi a vystartovali. Než se oba opilí kamarádi naděli, drželi je otcové za límec.
"Sevie, podívej já mám dva táty." Rozchechtal se hoch, vidíc dvojmo.
"Ještě že mám jednoho, i když rozmázlého." Škytla.
"Co to do Vás, u Salazara, vjelo? Vysvětlete mi to jeden z Vás!!! " škubl se Sevenou otec.
"Bu bu bu bu bu " zažertovala
Swain se začal řehtat.
"Jdeme!" zaburácel Snape a táhl dívku za sebou , a Remus s Blackem ho následovali vláčíc, veselého , alkoholem vyčerpaného Swaina.
Tam dostali oba vynadáno a trest, který si ještě všichni tři náležitě promyslí.
Nato oba byli doprovozeni na svou kolej, s tím že si druhý den , přijdou po snídani k řediteli do ředitelny, kde jim bude uložený trest.
"Pánové, Vaše děti mají dobrý vkus, co se týče alkoholu, ale zítra budou mít také patřičnou bolest hlavy." Řekl s vtipem, když se vraceli chodbou do sklepení ke kabinetu profesora lektvarů a obrany proti černé magii, Remus.
"Hm." Zahučeli oba otcové
"Není Vám divné, že měli tam tolik alkoholu? To určitě jim nedala Komnata." pokračoval
"To je pravda, ale kdo by jim je poskytl." Zamyslel se Black nahlas.
"Nejspíš si jej vyčarovali." Prohlásil Snape "Ona by to zvládla levou zadní." Pomyslel si
"To je celkem logické." Souhlasil Remus
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Paige Paige | 30. září 2007 v 14:12 | Reagovat

teda...tak takhle propracovanej příbeh jsem dlouho neviděla...jediný na co se můžu zeptat je kdy bude další kapitola :)))

2 denča denča | 1. října 2007 v 14:23 | Reagovat

je to skvělý a je mi jasný,že na pokráčko si počkáme do příštího pondělí....=o)

3 Antea Antea | Web | 1. října 2007 v 17:46 | Reagovat

Bezvadný :-) Tahle kapitola byla skvělá "Já mám dva táty.." Postě super:-)

4 Severusis Severusis | Web | 1. října 2007 v 22:05 | Reagovat

Možná bude pokračování dřív :-)

5 Paige Paige | 2. října 2007 v 19:15 | Reagovat

jééé :-))) tak to by bylo super...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama