Sourozenci 4 - kapitola devatenáctá

4. prosince 2007 v 18:15 | Severusis |  Sourozenci 4
POLIBEK
Prázdniny skončily a začaly další školní povinnosti.
Tommy zůstal s Petrifitem v Bradavicích.
Tommy byl zapojen také do vzdělávacího procesu. Byl Moudrým kloboukem, na dobu kterou setrvá v Bradavicích, zařazen do Nebelvíru.
Všichni to brali jako normální věc, až na Swaina, který od té doby sledoval každý pohyb, jak nového spolužáka tak Seveny. Toho si nemohli ani jeden nevšimnout.
Swain navíc často provrtával Tommyho pohledem, Ten nechápal proč jej spolužák tak usilovně hlídá ani proč ho tak nesnáší. Nic mu přeci neudělal.
Se Sevenou jsou jen kamarádi a nemají co skrývat, kromě minulosti okolo Ministerstva.
Romula se zlobila na bratra, když Tommyho ztrapňoval . A ještě víc si ho vážila, že to nechal hoch jen tak být.
Škola Tommyho bavila , i když měl s lecčím problémy.
Těm se stavěl čelem, snažíc se je vyřešit. A úspěšně , samozřejmě, za pomoci mnoha nových kamarádů včetně Seveny a Joudyho, které mezi ně počítal automaticky.
---
"Seveno, nechci vypadat jako troll, ale i tak se tě zeptám, jo?" zeptal se Tommy kamarádky, jednoho krásného sobotního rána cestou na snídani.
"Jen směle do toho." Řekla s úšklebkem
"Zdá se mi to, nebo ten Black opravdu žárlí?"
"No, …, jak jsi na to přišel?" odpověděla rozpačitě otázkou.
"Jednak mi pořád ten ťulpas dýchá na krk a dělá mi naschvály. Ale co, jsem novej. To je normální. U nás to dělají v jednom kuse." Uchechtl se "Dále když včera Potterová ryla do tvé osoby a já jí řekl, ať si zašije tu díru pod nosem, on na mne upřel tak milý pohled, že kdyby činil, tak vypadám jako po úplňku."
"To jsi jí řekl?" rozchechtala se tak že nemohla popadnout dech.
"Čemu se řehníš?" zeptal se, vedoucí se za ruku s Dorris, Joudy.
"Tomu…tomu…" vymohla to říct třesouc se jí pobavením každičký sval v celém těle.
"Tak se vymáčkni."
"Já řekl Potterové, když si na koleji dobírala Sevenu, ať si zašije tu díru pod nosem a Sevenu to…" nedořekl a Joudy se ohýbal v křečích způsobené pobaveným smíchem.
"Tak proto ta náhlá změna." Podotkla tiše Dorris
"Prosím?" divil se Tommy,
"No, to nic." Poznala že řekla víc než měla
"Dorris, prosím, řekni mi to." Žadonil
"Ale nesmíš jí nic říct."
"No to bys mne urazila, kdyby sis to o mně jen mohla myslet."
"Jenifer, tě donedávna opěvovala. Tommy sem, Tommy tam. Až nám z toho šla hlava kolem. No a včera plivala jednu nadávku za druhou, že kdybych měla dostat za každou nadávku co jsem slyšela, galeon, jsem boháč."
"Cože?" divil se Tommy.
"Bacha na ní, kamaráde. Bylo jí do vínku dáno více pomstychtivosti než je zdrávo." Řekla Sevena.
"Mám se bát takového vyžlete? Když se nebojím úplňku, který je ještě pro mne nebezpečnější, proč bych se měl bát jí? " odfrkl si a rozešel se směrem k velkému sálu.
Sevena mu šla po boku. Joudy zase po boku Dorris, kteří na sebe navzájem házeli zamilované pohledy.
"Hele, Seveno, Přemýšlel jsem. Nejenže, si myslím, že on žárlí, ale si také určitě myslí, že jsme spolu dříve trávili víc času a jsme … no víš."
"Hele, neber to špatně, ale jsi mimo Myslánku."
"Jo?"
"Počkej, ne, to dává smysl. Ale aby pochopil, že mezi námi nic nebylo a nebude, protože, aspoň já tě mám ráda jako bratra a nic víc."
"Jo, já taky, tak jsme si to vysvětlili."
"My jo, ale tomu umíněnci ne."
"Záleží ti na něm?"
"Ehm…co?"
"Takže jo."
"Jo."
"On, podle všeho také proto tak vyvádí."
"Co navrhuješ, filozofe?"
"Řekni mu o svém dětství s Foxovými a o Ministerských pokusech. Jestli je rozumnej a to by měl už být, tak pochopí, že jsme spíš rodina než kamarádi. A mohu tě o něco poprosit?"
"Jen povídej."
"Byl jsem k tobě hnusnej ohledně Mettyho a máminy smrti. Vím že jsi za to nemohla, ale…"
"Nech to být. Minulost má spát a přítomnost si užívat."
"Díky."
Řekl a vstoupili do právě se otevírajících dveří vedoucí do Velkého sálu. Tam se oba rozešli ke svému kolejnímu stolu.
Stejně je napodobila dvojce, Joudy a Dorris, kteří se před rozchodem políbili a nato rozešli.
Sevena si nemohla nevšimnout mnoha překvapených výrazů, mezi nimiž nechyběl ani otcové obou studentů, kteří jejich polibek nehodlali akceptovat.
Profesor Snape zrovna šel se svou družkou a potomkem okolo, přičemž se zastavili a civěli. Žena měla co dělat, aby ho odtamtud odtáhla, aby neztropil scénu,čemuž, už podle křídově bílému odstínu pleti, vykulených očí jako golfové míčky a funění, naznačovalo.
Otec dívky měl však jinou reakci. Toho totiž div nemuseli sbírat. Profesor Longbottom
nejdříve zrudnul, zezelenal a nakonec mrtvolně zblednul.
Před sesunutím jej zachránila duchapřítomná profesorka Weasleová, která mu vnutila čokoládový dort a manželovo kafe s tím, že ho bude víc potřebovat než on.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 denča denča | 5. prosince 2007 v 16:00 | Reagovat

ha ha hahahahaha....to je hustý...=o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama