Sourozenci 4 - kapitola šestnáctá

4. prosince 2007 v 17:59 | Severusis |  Sourozenci 4
Poslední zkouška
Probudil jí dětský pláč.
Cítila příšernou bolest v celém těle, ale bylo jí to jedno. Alespoň věděla , že je naživu. Byla opřená o strom. Rychle utišila bratříčka, kterého držela v náručí, aby na ně neupozornil. Všude byla děsivá tma a ještě hrůzostrašnější ticho.
Nevěděla kudy se vydat. Musela se soustředit, aby využila smysly jejího zvířecího já.
Po několika nezdařených pokusech se povedlo. Viděla ve tmě jako zvíře.
Pro jistotu si vzala do ruky hůlku a vydala se za hlasem svého srdce. Rozum nemohla poslouchat, protože ten, už z vyčerpání začal poroučet, aby zůstala na místě a odpočinula si.
Šla dobrou hodinu, ale cesta nebrala konce. Nohy jí téměř odmítaly poslouchat.
Několikrát se jí podlomila kolena, ale i přes to vstala a šla dál.
"Neboj Damone, za chvilku budeš u maminky, slibuji."
Cítila že by mohla usnout. Aby tomu zabránila, začala si prozpěvovat.
"Ať si na protivníka, kdo chce, sází,
říkám Vám všem rovnou: Mne nic nerozhází.
Já jsem harvan a ten odvážný musí být,
protože mám velkou vůli žít.
Navíc jsem ze zmijozelské koleje,
a teď mne vše rozesměje.
Bratra jsem zachránila,
boj to byl pořádný, proč bych se tím tajila.
Už nemůžu už ani krok zmoct.
musím si ale sama pomoc.
Damon mi usnul v náručí,
za jeho tichost nikdo, natož já, neručí."
Musela přestat zpívat, slyšela totiž kroky a hlasy. Zastavila se a opřela o strom
Doufala, že to nebudou kentauři.
Hlasy utichly a kroky po chvíli odezněly.
Rozhodla se jít dál.
Šla tak rychle co jí síly stačily.
Konečně vyšla z lesa. Tam jí oslepil proud světla a přílet kletby, která jí srazila, držíc stále pevně sourozence, k zemi.
Po pádu uviděla jak se kolem ní míhají, v jejích očích, rozmazané postavy. Nepoznávala je, chtěla se hnout, ale nezmohla se na nic. Nemohla ani popadnout dech. Už myslela, že jí zase dostali, ale…
"KERSEDÉÉÉÉ!!! Vy idiote! Jak jsem takového trolla mohl dostat do skupiny. Kdo Vás nechal projít školením!!! Toho si podám. A Vás obzvlášť!!!" uslyšela nadávající hlas , který pozná bezpečně mezi tisíci, patřil Bytrozoru Moodymu, který se k ní rychle připajdal až se mu protéza prohnula. "Ležte v klidu, slečno Crammerová, to bude v pořádku. " uklidňoval jí , se zděšením nad pohledem na zubožené její tělo.
Vzal svou hůlku a začal zacelovat nejhůře vypadající ránu. Chtěl jí bratra vzít, ale stále jej pevně držela.
Rána byla téměř zacelena, když přiběhli další Bystrozoři, V čele Bystrozora Pottera, připraveni k útoku.
"Klid pánové, nebo jí opravdu už zabijete." Řekl bez úvodu Moody, který se následně podíval na dívku, která mezitím upadla do milosrdné bezvědomí.
Pohotově jí změřil tep, přičemž zjistil, že je téměř nehmatný. Vzal stále dřímající mimino do náruče. Podal ho Potterovi.
"Jděte přímo na ošetřovnu a řekněte Poppy ať se připraví." Nařídil mu.
"A Vy Kersede, uděláte konečně něco užitečného. Vezmete jí a co Vám nohy budou stačit poběžíte na ošetřovnu, za Potterem . Jděte!!!" zahřměl
"A…ano, pane." Popadl jí a pelášil s ní na ošetřovnu. Strachy aby zase něco nevyvedl, div místy nepředběhl kolegu.
Na ošetřovně to vřelo. Madam Pomfreyová obskakovala, vystrašeně řvoucího Damona, aby zjistila, zda jí první dojem neklame, že je v nejlepším pořádku.
Nakonec neshledala nic jiného a radostí mohla předa drobečka do matčiných rukou, která plakající batole utěšovala, divíc se kam otec jejích dětí tak náhle zmizel.
Když se však přiřítil s dcerou v náručí, prskajíc na všechny strany nadávkami na mladičkého Bystrozora, který zranil jeho dceru.
Joudy byl u matky, kterou utěšoval, když se rozplakala nad pohledem na svou dceru.
Severusi, podrž jí, prosím. Má vykloubené rameno. Na to kouzlo bohužel není, aby jí té bolesti ušetřila.
Muž tak učinil a žena jí profesionálně vrátila rameno zpět.
Bolest, která se krátce na to dostavila, Sevenu probrala.
"Tati, Damon." Zašeptala zmoženě
"Nic mu není."
"Nezlob se."
"Za co?"
"Nezlob se." A znovu omdlela.
"Za co se omlouvala?" zeptala se Poppy Pomfreyová, která dívce zacelovala další rány z boje.
"Nemám zdání, Poppy." Řekl se stejně nechápavým tonem co žena.
"Ale já vím." Šeptal Lilly Potterová, která se v tu chvíli objevila po jeho levici se starým mužem.
"Lilly, co…"
"To je Fery, kterého nazýváme Fortunis. Je to duch, který v určitých chvílích ovlivňuje náš život a tudíž i osud. "
"Těší mne, ale co tu… Snad nejdete teď dceru zkoušet."
"Severusi, pokud zkouškou teď projde tak jí už necháme na pokoji."
"Co je to za zkoušku?"
"Věř mi."
"Jenom, že jsi to ty, ale chraň tě Merlin, jestli …"
"Nemaluj Salazara na zeď"
"Neříkej mi co mám dělat."zavrčel
Lilly Potterová šeptem probudila Sevenu.
Jen co dívka otevřela oči, zadíval se jí do nich Fortunis a vklouzl do nich.
"Co to…" vyděsila se ošetřovatelka
"Vyčkejte, prosím."
"Proč to udělal?" divil se Snape
"No, …"
Než žena stačila odpovědět a z dívčiných očí, doslova, vybleskl duch, který cestou proletěl blízko stojícím otcem dívky.
"Lilly, co to bylo?" ošil se Snape, kterým projel mráz
"Fortunis. Tak takovou reakci asi nečekal." Usmála se.
"Reakci?"
"Reakci, pane." Řekl adolescenční hoch. který se zjevil vedle Lilly.
"A Vy jste?"
"Ach pardon." Řekl hoch a rázem se proměnil ve starého muže, který přišel s Lilly.
"O jaké reakci jste mluvili?"
"Zeptal jsem se jí zda by se nechtěla té věčné bolesti zbavit a odejít mezi nás zesnulé. Nepochodil jsem. Řekla mi: "Bez bolesti není života a rodinu tu nenechám!!"Přemlouval jsem, pomlouval ale řekla, že nejsem v její těle, ani její duší vítán a já náhle…"
"Vyletěl." dořekla Lilly a začala se smát.
"Patří mi to. Nečekal jsem to. A tímto, zbavuji tuto dívku veškerých ran utržených z boje s Mortiferem." Dodal kmet veškeré rány se Seveně zhojily.
"Teď bude jen spát dokud znovu nenačerpá síly. Gratuluji Vám všem. " řekl a zmizel.
Na ošetřovně se začal rozléhat jásot. Jásali všichni duchové, kteří se v místnosti objevili.
"Už zase můžeme být u svých blízkých…Hurrrrráááááááááá." Radovali se všichni a zmizeli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama